Baník znamená hrdost. Bazaly nenahradíte, vypráví ostravský patriot Martin

Dá se říct, že jedním z odchovanců, byť v Baníku přímo s fotbalem nezačínal, je i Milan Baroš. Ten je téměř v 37 letech stále jedním z nejlepších útočníků ligy. To zahřeje, viďte?
Bary je jedním z posledních mohykánů zlaté éry českého fotbalu. Soupeři i jejich fanoušci ho mohou nenávidět, ale kdyby hrál za ně, mluví úplně jinak. Je to srdcař, kterého fotbal baví a který chce s Baníkem pořád dokázat něco velkého. To je podle mě jeho motor. Co jinak k Milanovi dodat? V kádru by ho chtěl mít každý trenér, vždyť takový hráč se rodí jednou za generaci.

Za Brabce se vše obrátilo k dobrému

Vždycky ale nebylo vše jen pozitivní, není to tak dávno, co Baník po padesáti letech sestoupil do druhé ligy…
Jednalo se o výsledek toho, jak klub vedl bývalý majitel (Petr) Šafarčík. Pan (Václav) Brabec přišel až tehdy, kdy už byla situace ztracená. V první lize jsme sice ještě hráli, ale s propadem se již nedalo udělat nic. Fanoušci však chodit nepřestali – pořád to byl Baník, který potřeboval podporu, a navíc se začalo konečně blýskat na lepší časy. Druhou ligu bych nebral jako něco zlého, protože klub se očistil a začal sám svou vlastní rekonstrukci.

Hrůzný začátek i "strašák" smutného rekordu. Co se stalo fotbalové Dukle?

Přibyly nové destinace, vyhrávalo se, byly dvě derby s Opavou i s městským rivalem z Vítkovic, pamatuju si i skvělý zápas na Žižkově… Svým způsobem to bylo fajn. Na druhou stranu jsem rád, že je Ostrava zase tam, kde patří, jednou a dost. Při představě, že bychom hráli druhou ligu další rok a jezdilo se na neatraktivní místa jako do Varnsdorfu, Táborska nebo Vlašimi… Sám bych jezdil, ale s nechutí, místo Baníku je zkrátka jinde.

V době, kdy se nedařilo a klub měl problémy, se od něj nejen někteří fanoušci, ale i bývalí hráči distancovali.
Právě kvůli Šafarčíkovi byl vyhlášen i bojkot, vždyť on klub vedl naprosto neskutečným způsobem. To s profesionalitou nemělo nic společného, mimo to navíc prováděl i kroky proti fanouškům. Po vyhlášení bojkotu musela být pro diváky uvedena i nějaká promo akce, aby mu na stadion vůbec někdo přišel.

Za Brabce se ale začalo chodit zase, a to i když už byl jistý sestup. Klub se začal zvedat a konečně zase přinášet i radost, protože zmíněný bývalý majitel tam nadělal neskutečnou paseku a ta opravdu netěšila nikoho. Vše se ale v dobré obrátilo, fanoušci chodí, do vedení se vracejí klubové legendy… Kdo jiný by fotbal měl dělat, než ti, kteří mu opravdu rozumí?

Karviná hlásí další posilu. Do Slezska míří top stoper slovenské ligy Krivák

Že fanoušci chodí bylo vidět i proti poslední Dukle, kdy dorazilo téměř deset a půl tisíce lidí.
Přesně tak – i na, řekněme, neatraktivního soupeře přijde téměř plný dům. Je to fajn, lidi vidí dobré výsledky a vědí, že Baník se zase dere výš. Dejme tomu, že počty byly vždycky, a to i když se nedařilo, nyní jde ale přímo cítit, že fanoušci chodí, protože se těší na atraktivní fotbal. Věřím, že i díky tomu, pokud budeme v nastavené laťce pokračovat, nás čeká velmi dobrá sezona.

Prudší fanoušci? Holt jsme kraj rázovitý

Co se týče baníkovců, říká se, že v určitých směrech jsou "nejprudší" v republice. Jaký na to máte názor?
Řekl bych, že taková je tady mentalita, je to holt kraj rázovitý. Sám sebe bych popsal jako aktivního fanatika, zároveň si ale myslím, že média mnohdy některé věci až zbytečně nafukují. Fotbal není divadlo, fotbal je živel.

Na Euru viděl Čecha s Nedvědem a měl jasno. Chci hrát za Česko, říká Tischler

Podílíte se sám třeba i na tvorbě choreografie?
O to se starají pouze ultras Baník. Jedná se o mravenčí práci několika jedinců na desítky hodin a za nemalé finance, záleží, jak velké choreo je. Tito lidé si všechno financují sami, maximálně pomohou peníze ze suvenýrů, které jako ultras prodají, a dělají z utkání něco mnohem víc, než jen fotbalový zápas. Podle mého názoru předvádějí věci, které jsou v Česku na špici. Vlastně nejen u nás, ale možná i v celé Evropě.

Byl vrchol podle vás v sezóně 2003/04, kdy Ostravu zachvátila euforie, jež vyvrcholila titulem?
Neřekl bych, že se jednalo pouze o tento ročník, choreografie mají svou kvalitu po celou dobu, co na fotbal chodím. Není to jen o mistrovské sezóně, navrch má Baník oproti zbytku Česka neustále.

Šťastný střelec Záviška: Dát gól Spartě? Zvláštní. Body chci ale jen pro Bohemku

Když bych to vzal z hlediska fotbalového, na triumf si jistě pamatujete i sám. Co se musí sejít, aby se v Ostravě mohlo slavit znovu?
Už tehdy jsem chodíval pravidelně. Musí se pokračovat v nastavené cestě, ta by určitě časem mohla přinést ovoce. Prim, jak jsem říkal, musí hrát mládežnická akademie, k nim se musí sejít mix zkušených fotbalistů, samozřejmě nesmím zapomenout na zdravé klubové hospodaření. Pakliže v tomhle bude Baník pokračovat, úspěch se dostaví.

Titul v roce 2004? Dívám se dopředu

Když se tehdy titul vyhrál, Baník přirozeně nedokázal udržet některé opory a ze špičky časem vypadl. Jak jste to tehdy vnímal?
Já bych řekl, že rok 2004 je celkově kus historie. Bude to brzy už čtrnáct let a těžko z něčeho takového pořád žít. Osobně mi na vítězství zbyly hezké vzpomínky, ty už se nevymažou, a tím bych to asi uzavřel. Obchodují, prodávají a kupují všechny kluby, záleží pak, zda ti noví dokáží ty "dobré" nahradit. Říkám, nerad bych se v tom po takové době znovu vrtal. Spousta věcí je zapomenuta, já se dívám dopředu.

Když se ale přece jen do minulosti naposledy vrátím, dokázal byste jmenovat zápasy, které se vám za dobu fandění něčím vryly do paměti?
Je jich mnoho. Nejvíce je to určitě pohárové derby v Opavě v září 2009, které Baník vyhrál na penalty. Atmosféra byla fantastická, emoce plály nejen na hřišti a v hledišti, ale samozřejmě i mimo stadion (server havirovaci.cz posléze popsal den duelu jako "Anglii za starých dobrých časů – spontánní střety v ulicích, totální chaos, zkrátka menší peklo" – pozn. red.). Víceméně každé utkání s Opavou je mimořádné, ale tohle bylo jedinečné. Dále musím zmínit duely se Spartou, ty jsou taky ostré a vždycky výborné.

Jste před takovými derby třeba nějakým způsobem nervózní, připravujete se na ně nějak?
Celkově zápasy s pražskými "S" nebo s Opavou, na které fanoušci dost mobilizují, jsou na Baníku svátky fotbalu. Všichni se na ně těší. Zápasy jsou pokaždé vyhrocené, osobně si myslím, že třeba klání s Opavou je vždy ještě vyhrocenější než derby Sparty se Slavií, beru ho jako top zápas. Nervóznější možná jsem, ale to především proto, že se těším.

Věřím, že skončíme vysoko

Jak může být podle vás rivalita mezi dvěma kluby vyhrocená "až na krev", jako je například mezi Baníkem a Slezským FC?
Kořeny má tohle už v historii, jinak je to zkrátka a jednoduše rival. V kraji musí panovat Baník, přes to nejede vlak a taky se tak podle toho k celé věci přistupuje. I proto jsou mnohdy oba celky téměř až na ostří nože.

Ambice Hoffenheimu? Prohnat Bayern i soupeře v Lize mistrů, hlásí Kadeřábek

Takže "Baníček" nejen nejlepší u nás, ale také i nejlepší v kraji?
Přesně tak.

Mimochodem, jaká by vůbec byla vaše ideální ostravská sestava za dobu, co modrobílé podporujete?
To je těžké. Sestavu bych asi přímo nezmínil, ale spíše hráče, kteří mi utkvěli v paměti a kteří si podporu příznivců zasloužili nejvíce. Patří mezi ně Laštůvka, Bolf, Jankulovski, Zdeněk Pospěch, Lukeš, Otepka, Rajtoral, Bystroň, Heinz, Baroš, Žůrek, Svěrkoš. Snad jsem na nikoho nezapomněl, tohle jsou pro mě hráči, kteří v podobném výčtu zkrátka nesmějí chybět.

A na závěr – už jste mluvil o tom, že Baník může čekat velmi dobrý ročník. Váš tip či přání na umístění?
Samozřejmě, že bych chtěl první místo! To by bylo ideální, ale dám si přece jen trošku skromnější cíl. Věřím, že skončíme třetí, popřípadě čtvrtí. Ostrava na to má!

Ďolíček versus Letná: Nepřátelství staré přes čtyři dekády