Nejvýznamnější mezníky kariéry má nesmazatelně vryty do paměti Rudolf Sýkora. Fotbalista, který většinu aktivní dráhy strávil v Rokycanech, si připomněl v kruhu svých nejbližších i přátel 90. narozeniny!

Holič? Na cement
„Začínal jsem se Šnajdrem, přezdívaným Pérák,“ začal jubilant své povídání. Přisouzeno mu bylo levé křídlo a do dneška si Sýkora pamatuje sestavu. Mezi tyčemi stál Eda Pavoda a před ním hájili klubové barvy Rubáš, Tytl, Svoboda, Špicl, atd. Účinkování v okresním městě se prolínalo se zaměstnáním v holičství a Rudolf byl v relativním klidu až do roku 1942. To přišlo nasazení do továrny v Holoubkově a mladík s jemnýma rukama, ovládajícími nůžky, tu musel náhle tahat při nočních směnách pytle cementu. Jenže složitější éra měla ještě následovat.

V bavorské lize
Dorazil totiž příkaz na přesun do říše. Naštěstí se v Německu usadil Sýkorův bratr (dokonce se tam oženil) a pomohl mu při hledání místa. Rudolf se dostal znovu do holičství a s výjimkou incidentu se dvěma rozzuřenými gestapáky tu trávil relativně klidné období. Zahrál si dokonce ve válečném čase ligu. měla přívlastek bavorská, startovalo v ní hodně vojáků a Sýkora se utkal i s předchůdci nynějšího Bayernu Mnichov. Osvobození americkou armádou bylo nepopsatelnou událostí. „Hlavně jsme dostávali strašné množství jídla. Už jsem se moc těšil domů, ale povedlo se to až 12. července,“ připomněl jubilant své pocity.

Profesionální éra
Po roce 1945 fotbalová kariéra pokračovala. Z Rokycan přestupoval Rudolf do SK Bory a po dvouletém účinkování se podíval i do Kostelce nad Orlicí. Tři sezóny si tu vyzkoušel roli profesionála. S návratem do mateřského oddílu bojoval s druholigovými protivníky: „Dneska to zní až neuvěřitelně, že po zápasech jsme se chodili mýto do Boreckého potoka.“

Kromě fotbalu se začal Sýkora intenzivněji věnovat tenisu a vydrželo mu to čtyři roky.
Stříhání za 2 Kč
Profesně zůstal čilý devadesátník věrný holení a stříhání. Současné ceny nelze s dvěma korunami za stříhání a 1,50 Kč za holení srovnávat. Vždyť také pan Rudolf odcházel v sedmdesáti do důchodu a jeho penze v roce 1981 činila 1296 korun.

Více přímo v Deníku.