Kliknutím zvětšíte
Alkmaar v závěru vyrovnal a po prodloužení vyhrál 3:1. Po závěrečném hvizdu seděl Limberský dlouho na trávníku v podřepu, v očích se mu leskly slzy, a tak hlavu schoval v dlaních. „Strašný pocit,“ hlesl potom.
Boj o Champions League pro vás touhle porážkou končí. Jak moc to bolí?
To je nepopsatelné, něco strašného. Asi největší zklamání v kariéře. Byli jsme od postupu pár vteřin, takže nejhorší pocit, co může fotbalista zažít. Život jde dál, ale fotbalová tragédie to je velká.
Do konce opravdu chybělo pár vteřin. Věřil jste, že už to zvládnete dovést k postupu?
Samozřejmě, už po tom mém gólu jsem věřil, že to uhrajeme. Byli jsme strašně moc blízko. Bylo jasné, že soupeř zjednoduší hru a přijdou nákopy, protože tam poslali vysoké útočníky. Ve vápně se to hodně mlelo a bohužel jedna situace byla posouzená jako penalta, ze které soupeř vyrovnal.
Při té porážce trochu zapadl váš gól. Můžete ho popsat?
Byl tam dlouhý nákop na Kopiho (Kopic), který si perfektně pokryl balon a sklepl mi to. Já jsem v první chvíli nevěděl, co s tím. Tak jsem to napálil na bránu a prošlo to na zadní tyč. Byl to důležitý okamžik, ale nakonec o ničem nerozhodl.
Co říct k prodloužení?
V první části se projevilo, jak s námi zamával vyrovnávací gól. Pak jsme se zvedli, Havlis (Havel) tam měl megašanci, ale bohužel… I když teď se to těžko říká, musíme zvednout hlavy a jít dál.
A zabojovat alespoň o Evropskou ligu…
Samozřejmě, nic jiného nám nezbývá. Ale já jsem chtěl hrát o Ligu mistrů, byla to možná má poslední šance.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
