Kliknutím zvětšíte
Na arbitra, který byl před třemi lety vyřazen z listiny rozhodčích pro nejvyšší soutěž za chyby v baráži mezi Karvinou a Jihlavou, mají však spadeno také v divizních Rokycanech. V sobotu dopoledne, tedy několik hodin před již zmiňovaným zápasem ČFL, totiž Matějček společně se stejnými kolegy Erikem Hlaváčkem a Lukášem Machýčkem dostali na starost utkání 15. kola FORTUNA divize A mezi domácím nováčkem FK Komárov a Rokycany. Ano, řeč je o těch Rokycanech, o kterých v září díky pohádce na Twitteru a pohárovému zápasu roku s libereckým Slovanem mluvila téměř celá republika.
Komárov v derniéře podzimu doma sice prohrával, ale dokázal skóre otočit a získal cenné tři body za vítězství 3:1. Nesmírně důležité tři body, díky nimž se vzdálil od sestupových pozic na čtyři body a bude mít trošku klidnější zimní spánek. I když: v neskutečně vyrovnané tabulce není ani toto nějaký nadýchaný polštář. O luxusu směrem k udržení soutěže nemůže být zkrátka řeč.
Pro pořádek je třeba ještě upřesnit: Utkání v Komárově řídil jako hlavní rozhodčí Erik Hlaváček, kolegové Matějček s Machýčkem byli na lajně.
Kapitán chválil mužstvo za přístup, hosté se zlobili na sudí
Zatímco v Komárově brilantní otočku slavili, v Rokycanech po prohraném zápase zavládlo zklamání. A především pak pocit křivdy. Podle Rokycanských sudí řídili zápas tendenčně a dvě branky měly padnout po skandálních situacích. „Odjeli jsme naštvaní. Myslel jsem, že už by se něco takového nemělo na hřišti stávat, ale asi to stále není v pohodě,“ hlesl trenér Milan Dejmek.
Trenér FC Rokycany Milan Dejmek.
Pořádným způsobem to po prohraném zápase bublalo v celém táboře Rokycan, ale nejvíce asi ve zkušeném gólmanovi Danu Houdkovi. Ten sice třaskavé klání s nováčkem divizní elity proseděl na lavičce, přesto se do statistik zápasu také jednou výrazně zapsal. A sice v 67. minutě, kdy dostal žlutou kartu za protesty. Proč vlastně? Co se Houdkovi, který s fotbalem začínal ve Viktorii Plzeň a získal s ní jediný dorostenecký titul v historii klubu, nelíbilo?
„Z toho všechno, co se v Komárově stalo, bych vypíchnul především tři momenty. Odpískanou penaltu proti nám, kdy Luboš Růžička (brankář Rokycan) chytl balon a domácí hráč přes něj skočil tak, že by mohl klidně vyhrát mistrovství světa ve skoku do vody. Druhým momentem byla situace, kdy Michal Černý stál před naší střídačkou asi půl metru od lajny, balon mu tančil na stehně a sudí Matějček odmával aut. Dvacet lidí to vidělo, ale pan Matějček se nám smál do obličeje a ještě pak Michalovi řekl, že si nás vychutná,“ líčil.
A třetí situace? „Náš gólman vychytal samostatný nájezd unikajícího domácího borce, následně byl zalehnutý, aby se nemohl zvednout, a hráč Komárova poslal míč do zcela prázdné branky. Z této bezmoci a křivdy mi bylo na střídačce na zvracení,“ popisoval Houdek kontroverzní okamžiky sobotního střetnutí.
„Myslí to vážně?“ ptal se Houdek a zmínil zářez Sparty
Zatímco Rokycanští po zápase cítili křivdu a těžko ji vydýchavali, Středočeši se plácali po ramenou. „Rokycany se uchylovaly k protestům až příliš často," pronesl v rozhovoru pro Berounský deník trenér týmu Miroslav Nesnídal.
„Domácí zápasy zvládáme opravdu obdivuhodně. Škoda dvou proher, ale zase musíme uznat, že ve zbývajících zápasech jsme neuvěřitelně vstali z popela a získali tři body. Mužstvo má zdravé jádro,“ liboval si.
V podobném duchu hovořil pro server amatérského fotbalu fotbalunas.cz také kapitán Komárova Luděk Kaufman. Ten svůj tým pochválil za přístup a otočku vyhroceného střetnutí. S tím se Houdek ale úplně neslučuje. Spíš naopak.
„Přiznám se, že vyjádření trenéra a kapitána Komárova jsem si raději několikrát přečetl. Pro jistotu, jestli to chápu správně a jestli to oba myslí vážně,“ pousmál se ironicky a vzpomínal na svoje dřívější angažmá v Domažlicích a na zápas s béčkem Sparty Praha, kde Letenští rovněž spílali sudímu. Zcela právem.
Dan Houdek v zákroku proti Janu Matouškovi z Liberce.
„Dvě červené karty, dvě penalty. Po zápase jsem se propadal hanbou a omlouval se celému týmu soupeře včetně trenéra Haška. Pro tohle já totiž fotbal nehraji, a kdo si vůbec užívá vítězství po takovém průběhu, je pro mě charakterově dost mimo. Takže jestli toto oba myslí vážně, uvažoval bych o nějakých psychotestech,“ pálil Dan Houdek ostře do komárovských řad.
Matějček? Přijel prý narvanej jako igelitka z obchodu
Třiatřicetiletý gólman se rovněž vyjádřil i k tomu, jakým způsobem se trojice arbitrů prezentovala o pár hodin později, v zápase třetí ligy mezi Slavií Karlovy Vary a zálohou Viktorie Plzeň. „Kvůli tomu, co se stalo v Komárově, jsem měl pár hodin zkaženou dokopnou. Pak mi psali kamarádi z Viktorky i Varů, že je pískají ti tří samí rozhodčí, a že Matějček už přijel narvanej jako igelitka z Hypernovy. Moc si přeji, aby ho komise sestřelila a tihle borci měli doživotní zákaz vůbec vkročit na jakýkoliv stadion,“ říká Houdek a ještě jednou se vrátil za zápasem v Komárově, který mu i teď, o několik dní později, stále nedá spát.
„Mně tohle hlava prostě nebere. Mám sice lví hřívu, ale umím prohrávat. Když nás kdokoliv fotbalově rozseká 5:0, podám mu ruku, ukloním se a pogratuluji."
Gólman Dan Houdek.
„Je mi také divné, že někteří hráči z Komárova se nám po zápase omlouvají a jiní zase mají tu drzost štěkat, že si stěžujeme. Těm ruku nepodám,“ pokračoval bez okolků gólman divizních Rokycan, jenž pak ale obrátil list a ohlížel se za celým podzimem mužstva z Husových sadů. Ten by se dal ve zkratce rozdělit na dvě poloviny. Ta úvodní byla i přes úvodní porážku s Lomem jako z partesu, ta druhá z kategorie katastrofických filmů. Osm zápasů bez výhry mluví za vše.
Nejprve kometa, pak návrat zpátky na zem
„Měli jsme vynikající start, skoro jako z říše snů. Od druhého kola jsme vyhráli asi šest zápasů v řadě. Ale nebylo to tím, že jsme dobří fotbalisté, ale tím, že jsme šlapali na sto procent, plnili taktické pokyny a vyhýbala se nám zranění. Tím pádem nám tohle všechno vrátila karma, zápasy jsme dokázali vyhrávat o jediný gól, i když to bylo třeba vyloženě remízové utkání,“ poznamenal Houdek s tím, že se do pohárového utkání s Libercem to byla jedna velká radost. „Pak přišla zranění, dvakrát nám chyběl kapitán kvůli červeným kartám, když hasil nesmysly spoluhráčů, dostavilo se uspokojení a z komety letošní divize jsme se dostali zpátky tam, kam patříme,“ krčil rameny.
Rokycany, nejslavnější klub v republice. Díky Twitteru
Největším momentem celého podzimu byla pro Rokycany konfrontace ve 2. kole MOL Cupu s prvoligovým Libercem. Díky pohádce na Twitteru, vtipným glosám, komentářům či výrokům, o týmu z města ležícího nedaleko Plzně věděla celá republika. Rokycany sice s favoritem prohrály 1:5, ale nikdo nebyl zklamaný. „To je přesně důvod, proč by měl člověk dělat fotbal. Bylo to něco úžasného. Od Romanova (Roman Jedlička) majstrštyku na Twitteru, kdy jsem každý den v práci brečel smíchy až po samotný zápas, který provázala naprosto fantastická atmosféra,“ rozplýval se brankář Dan Houdek.
Dan Houdek ve střehu.
Rozcvičku na zápas, který přímo v ochozech sledovalo přes 1300 lidí, si „dal“ Houdek s ještěrkou v sídle firmy, kde pracuje jako stavbyvedoucí. Vyklopil do sebe pár taurinových nakopávačů a jel plný očekávání na stadion.
„Přiznám, se, že po letech jsem měl zase trému a husí kůži,“ procedil. „Při Glaziho (Tomáš Glazer) gólu jsem si myslel, že Rokycany právě vyhrály titul. A kluci z Liberce? Byli skvělí nejen na hřišti, ale i lidsky. Ukázali nám, že pojem „umět hrát fotbal“ je nám na hony vzdálený,“ pousmál se Houdek.
V dnes již slavném příběhu divizního klubu si zahrál právě i samotný Liberec, který reagoval na vtípky Romana Jedličky, správce účtu Twitteru FC Rokycany. „Nejlépe to vystihl můj otec, o tomhle by fotbal měl být. Na platformě Youtube se mohou lidé podívat na dvaceti minutový sestřih celého zápasu, opět od maestra Romana,“ nabádá čtenáře Houdek a ještě pokračuje.
„Po dlouhé době jsem měl na zápase rodiče, ty nejbližší, šéfa, spolupracovníky, po letech přijeli i spolužáci ze střední školy, další kamarádi a v neposlední řadě nejlepší kotel byl vedle toho libereckého - celá firma Scaffolding, která nám staví lešení, v čele se svým šéfem Markem Šíšou mladším, nejsvalnatějším lešenářem minimálně v Plzeňském kraji. Všem za to moc velké díky,“ dojímal se Houdek a vzhledem ke svému přibývajícímu věku a po víkendovém zápase v Komárově dodal: „Dojedu do léta a uvidím, co potom bude.“
32
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
