Tato činnost je prováděna zpravidla na jaře a je považována i za způsob oživení humusu a zbavení se plevele. Množství škod však klady tohoto postupu zdaleka převyšuje. Jde zejména o poškození horní vrstvy půdy, rozsáhlé škody na některých částech flóry i fauny a dalších prospěšných mikroorganismech a hmyzu.

Neméně důležité jsou i požáry, které tímto způsobem vznikají. V nich už často jde i o materiální škody nebo dokonce škody na životech.

Právě v těchto dnech se objevilo upozornění od profesionálních hasičů. Počet vzniku ohňů totiž rapidně narostl. „Vinou suchého počasí, které panuje i v Plzeňském kraji, vyjíždějí v těchto dnech hasiči nejčastěji k vzplanutí lesního porostu a trávy. Za poslední tři dny z celkového počtu požárů tvoří tyto případy více než šedesát procent," uvedla mluvčí HZS Pavla Jakoubková.

Situace je v současné době taková, že by mohla počtem požárů překonat zatím nejhorší rok, a to 2008. Tehdy jejich podíl překročil 22 %. Letos už byla překonaná hranice osmnácti a do konce měsíce ještě zbývá čtrnáct dní.

Na vypalování trávy myslí i zákon. Fyzická osoba by jej neměla provádět vůbec. Hrozí pokuta až 25 tisíc korun. Pokud někdo chce spalovat hořlavé látky na veřejném prostranství, měl by toto oznámit předem příslušnému HZS. Při porušení, podnikající nebo právnickou osobou, hrozí pokuta až půl milionu korun. Pálení biologického odpadu pak určují vyhlášky obcí.