„Sbor má padesátku členů a je na ně v každém směru spoleh,“ chválil starosta obce Pavel Čechura. Naproti tomu u hasičů přes dvacet let starostování patřilo Josefu Rackovi. V srpnu oslavil dvaaosmdesátku, ale pořád „hasičinou“ žije. „Když zahouká siréna, je ve zbrojnici mezi prvními. Vyjel by s námi hned, až ho musíme krotit,“ usmívali se mladší kolegové.

„Prostě je hasič i duší a práce ve sboru se stala jeho celoživotní motivací. Dovedl k ní přitáhnout i další lidi, hlavně mladé. Uměl to s nimi, pořádal i letní tábory, a dokonce s mezinárodní účastí,“ shrnul Čechura. Připomněl, že pod Rackovým vedením třeba v soutěži Plamen dosahovali členové sboru mimořádných úspěchů.

Ve spolku zastával Josef snad všechny pozice a dosud je aktivním a dle vyjádření ostatních i akceschopným členem SDH Bušovice. Však byl také jmenován jeho čestným starostou.

„Jsme rádi, že otec má pořád tak silný zájem, někdy je to přímo až kůň. Snaha usměrňovat ten zápal je marná,“ shodla se rodina.

Další informace a zajímavé příběhy hasičů z vašeho regionu i celé ČR naleznete ZDE.

„Říkají ale, že už mám věk na to, abych skončil,“ postěžovala si hlava rodu. „Víte, když se lidi dají dohromady,“ dodal, „je to znát. Uměli jsme vzít za práci a ještě se při tom bavit. Třeba při výstavbě hospody a kulturáku. Tehdy, ať se to bralo, jak chtělo, hasiči byli zkrátka garantem,“ s pýchou uvedl nositel nejvyšších resortních vyznamenání, včetně ocenění zasloužilý hasič a řádu sv. Floriána.