Bylinky mohou doma vonět i v zimě. Stačí dodržet několik rad

Pro domácí pěstování sice nepotřebujete zvláštní zahradnické zkušenosti, nicméně postavit květináč s rostlinkou někam na vnitřní parapet a občas ji zalít přece jen nestačí. Základem je nákup zdravé a odolné sazeničky z prověřeného zahradnictví. Nic proti bylinkám ze supermarketů, které jsou určené spíše k přímé spotřebě a v domácích podmínkám obvykle dlouho nevydrží. Semenáčky totiž nejsou dostatečně pevné a otužené, aby vydržely podmínky bytu. Když jim ale poskytnete správné podmínky a výživu, třeba uspějete.

Návštěva na statku Slunečná: usedlost skrývá mnohem víc, něž je v seriálu vidět

Můžete si také vypěstovat koření sami, když semínka na podzim zasejte do květináče. Pro takovýto způsob pěstování budou správnou volbou rychle rostoucí rostliny, jako třeba rukola, pažitka, koriandr či kerblík. „Aby semínka klíčila a mladé bylinky rostly, jak mají, potřebují teplo a hlavně patnáct hodin světla denně,“ připomíná Lenka Hrubá, majitelka ateliéru Zahrada na niti. Ráno i večer jim lze přisvítit zářivkou pro rostliny, která napodobuje denní spektrum a umožní fotosyntézu. Až vyrazí mladé zelené lístky, můžete je opatrně sestříhávat, znova dorostou. Obecně platí, že v zimním období byste měli podobně citlivě stříhat výhony všech bylinek. Když je zaberete moc, mohou uhynout. Pořádný hluboký sestřih snáší dobře jen pažitka.

Další možností, jak získat zdravé rostlinky pro domácí pěstování, je v říjnu vyrýpnout trs bylinek ze záhonu a přesadit ho do vhodné nádoby. Rychlení jednoletek i trvalek, jako je třeba máta, meduňka či už zmiňovaná pažitka, je touto cestou snadné. Dalším způsobem je řízkování, které poslouží při množení středomořského tymiánu, rozmarýnu nebo oregana.

Ostrým nožíkem odříznete výhonek z rostliny, kterou pěstujete na zahradě, zapícháte ho do lehkého substrátu a necháte zakořenit. Až bylinky povyrostou, můžete „sklízet“. Pokud využijete nakličovací misku, vlhkou papírovou utěrku nebo vlhkou buničinu, můžete bez substrátu pěstovat řeřichu. Zelené výhonky sice obohatí váš jídelníček, ale už znova nevyrostou, proto byste měli průběžně vysévat další.

Jak si navrhnout vlastní zahradu: velkou roli hraje i vítr, slunce či stín

Pro své zelené koření vybírejte raději nádoby z pálené hlíny, které oproti plastovým umožňují prostup vzduchu do kořenového systému rostliny a tím částečně brání zahnívání. Měly by být o něco vyšší než květinové a opatřené odtokem. Pořiďte si kvalitní propustný substrát, zkušení zahradníci doporučí ho ještě obohatit agroperlitem, hrubým pískem nebo jemným štěrkem. Využít lze také zeminu s pískem a dobrým kompostem. Zajistěte dostatečný počet drenážních otvorů a jejich dobrou propustnost, aby mohla přebytečná voda při zálivce rychle odtéct.

Správná teplota, střídmá zálivka

Důležitým předpokladem zimní prosperity bude teplota, která nepřesáhne dvacet stupňů. Mějte na paměti, že většina bylinek, které budete hýčkat v teple bytu, jsou letničky či trvalky pocházející ze středomoří. Přes léto jsou proto zvyklé na množství slunečního svitu a vysoké teploty. Zatímco zimu letničky přečkají coby semena a trvalky potřebují vegetační klid, kdy v přírodě nižší intenzitu světla doprovází pokles teploty. „Jenže v našich bytech s úbytkem světla teplota naopak roste, což bylinkám nesvědčí,“ vysvětluje Lenka Hrubá. Když se postaráte o tu správnou a navíc i o ideální vlhkost vzduchu a dopřejte jim občas rosení, oplatí vám to přinejmenším svou vůní a přidají svěží zelené lístky. Škodlivé jsou však výkyvy teplot a vlhkosti, proto není vhodné mít bylinky v kuchyni, kde se denně vaří a peče. Na druhé straně rostliny ohrožuje i průvan, takže je chraňte při zimním větrání.

Pokud se příští podzim rozhodnete přenést do interiéru bylinky, které jste pěstovali na terase, balkoně či zahradě, volte postupné přivykání na změnu světelných podmínek. Umístěte je na dva týdny do polostínu, pak na další dva týdny do hlubšího stínu. Když začnou růst nové listy, je čas pro přemístění na zimní stanoviště. „Pomalý přechod z exteriéru do interiéru je vhodný třeba u rozmarýnu,“ konstatuje Lenka Hrubá.

Polévka z červené řepy: díky smetaně a jablku se stane nezaměnitelnou lahůdkou

Jaro je sice ještě v nedohlednu, ale pamatujte na to, že až se oteplí, měli byste rostlinkám začít dopřávat postupně stále víc sluníčka a přemístit je na čerstvý vzduch na vnější parapet či chráněnou lodžii. Zárukou zdárného růstu je také správné množství zálivky. Konvičku s odstátou vodou vezměte do ruky ráno, kdy se přebytky lépe odpařují. Vodítkem, kdy zalévat, bude suchý povrch substrátu. Rostliny s tenkými a tuhými listy, třeba rozmarýn, nebo s listy plstnatými, jaké má šalvěj, vypařují méně vody, zálivku tak často nepotřebují, přelévání jim nesvědčí. Bylinky s drobnými a tenkými lístečky více vypařují, a potřebují proto vody víc.

„Nejčastější chybou při pěstování bylinek za oknem bývá přemíra zálivky. Nikdy nenechávejte přebytečnou vodu stát v misce. Přemokření vede k hnilobě kořenů a může způsobit uhynutí,“ zmiňuje Lenka Hrubá. Nezapomeňte také na přihnojení, poloviční dávka, kterou běžně hnojíte pokojové květiny, bude stačit. Na trhu najdete přípravky určené přímo pro bylinky. Pokud vám zůstal na ohništi nebo grilu dřevěný popel, přimíchejte ho do substrátu, dodá mu vápník a draslík.

Na východ, západ nebo jih

Aby se vašim zeleným kráskám dobře dařilo, musíte jim vybrat místo, které nabídne dostatek světla, ze kterého berou sílu pro tvorbu aromatických látek. Bylinky potřebují čtyři až pět hodin přímého slunečního svitu každý den. Vyberte jim proto jako stanoviště nejsvětlejší okno v bytě, nejlépe s jižní, východní či západní orientací. Severní okno vynechejte, je pro pěstování nevhodné. V případě umístění na parapetu okna na jižní straně si v létě ohlídejte, aby jim intenzivní přímý žár neublížil a nespálil je. Obecně platí – čím blíž budou ke sklu, tím lépe.

Nedostatek denního světla v zimních měsících lze částečně eliminovat dodatečným umělým osvětlením. Na trhu najdete chytré květináče, jejichž součástí jsou speciální LED růstová světla. Chybu neuděláte, když na jižní okno umístíte bazalku, které nevadí suchý vzduch. Dopřejte jí však vydatnější zálivku a vlhčí, výživnější substrát. Jižní okna vašeho bytu budou vhodným místem také pro pěstování majoránky, která oproti bazalce potřebuje menší množství vody a lehčí substrát.

Východní parapet bude tím správným místem pro suchomilné středomořské rostliny, jako je rozmarýn nebo tymián, které jste pěstovali na balkoně. Může se stát také bezpečným útočištěm pro oblíbenou levanduli, ale i pro šalvěj, yzop či saturejku, které sice venku v zateplených květnících vydrží i velké mrazy, ale doma zimu přečkají jistěji. Počítejte však s tím, že budou vyžadovat spíš nižší teplotu, maximálně do šestnácti stupňů. I když je pro ně zimní období sice vegetačního odpočinkem, třeba rozmarýn vás často potěší svými modrými kvítky. Dopřejte jim sušší substrát. Na východní straně uspějete také s pěstováním máty, na trhu najdete bezpočet odrůd, či meduňky, které však potřebují půdu vlhčí a hutnější.

Chutné a rychlé. Domácí nudličky dají polévce nezaměnitelnou chuť

Bylinky, které vystačí s menším přísunem světla, usaďte na parapety oken orientovaných na západ, pokud není jiná možnost. Horší světelné podmínky zvládne vytrvalá máta, pažitka, jednoletý kerblík i petrželka. Všechny tyto rostliny ocení kyprý substrát a vydatnější zálivku. Obstojí bez problémů v chladnějším i teplejším prostředí s dvaceti stupni. S růstem teploty však poroste i jejich spotřeba vody. Dobré je také květníky otáčet, aby se bylinky nenakláněly na jednu stranu. Jakmile začnou žloutnout a vytahovat se do výšky, dostanete jasný signál, že jim chybí světlo. „Pomůže i jeho odraz zpět k bylinkám, například podložení nádoby s rostlinou lesklým plechem či alobalem,“ radí Lenka Hrubá.