Ráda si hraje. Podnikavá máma se rozhodla hledat a tvořit hry pro malé i velké

Jako mnoho jiných životních cest i tahle byla složitá a Alice na ní chvílemi klopýtala a ztrácela se.

Už od svých patnácti let věděla, že chce být herečkou, herectví vystudovala, nastoupila do jihlavského divadla, a dokonce si zahrála i ve dvou divadlech pražských. Pak se Alici život zašmodrchal tak, že představitelka Mylady ze Třech mušketýrů stála v pětadvaceti letech ve fabrice u pásu!

„Se mnou tam makaly ženy, které nesehnaly žádnou lepší práci; já sama jsem měla víc zubů, než měly všechny dohromady,“ směje se a dodává: „Ale byly moc hodné, staraly se o mě a jednoho dne mi přinesly inzerát, ve kterém hledali televizní redaktorku do místní televize. Díky nim jsem objevila další úžasnou profesi,“ vypráví.

Legendární české hračky: Merkur pomáhal vynálezcům, céčka se stala hitem náhodou

Po narození dětí, Berty a Jáchyma, přemýšlela Alice, co dál. Ale mezitím se rozhodla naučit dceru skákat gumu a oprášit tak vzpomínku na školní léta „Když jsem ale chtěla začít, zjistila jsem, že si vůbec nic nepamatuju! A tak jsem hledala někoho, kdo mi poradí. Zamávala jsem nad hlavou gumou a zvolala: Kdo ví, jak se to skáče? Hned se seběhly ženy mého věku a začaly mi radit.“

O to, že se Alice stala „herní archeoložkou“, se ale zasloužila náhoda. Když jednou vytáhla gumu a začala hopsat, kamarádka ji natočila na mobil a video dala na Facebook. „Těch lajků! Žádostí o návod! O další videa! Tak jsem stvořila vlastní stránku holčičce, které jsem dala jméno – Pruženka.“

Manufaktura v obýváku

A vyprávění pokračuje: „Když jsem si šla koupit první gumu, povídám: - Chci skákací gumu! – Jakou gumu? ptá se prodavačka. - No skákací! Nedošlo mi, že před lety měly v galanterii gumu jednu jedinou. Dnes je velký výběr všemožných gum, takže abyste věděli: skákací nebo – li prádelní guma = pruženka, jak mi paní prodavačka vysvětlila!“

Protože žádosti a prosby o Pruženku s návodem se množily, začala domácí pásová výroba, Alice s manželem nakoupili skládací krabičky, kamarádka kamarádky na ni namalovala holčičku skákající gumu a po večerech s manželem skládali a skládali a balili jednu Pruženku za druhou…

„Vyrobili jsme jich sto a za den byly pryč. Vyrobili jsme jich tři sta a za pár dní zase byly pryč. Byla to zase tak trochu pásová výroba a v té jsem už měla praxi!“ směje se Alice.

Nápady se hrnou

„Manžela pak napadlo, že bychom mohli udělat taky něco pro kluky, třeba kuličky a zase s pořádným návodem. Můj muž se zabývá neologismy, takže vymyslel, že kluk hrající kuličky bude Kuličník! A na světě byly další krabičky, už profesionálnější a facebooková stránka s kuličkami a Kuličníkem, který učil děti cvrnkat kuličky.“

OBRAZEM: Céčka, panák, hříbek na štupování, walkman. Žatec ovládlo retro

To už prý bylo snazší, návody se daly sehnat díky panu Miloši Zapletalovi, spisovateli a skautovi, který se dětským hrám věnoval čtyřicet let. A třetí do party je holčička InuJitka, která přebírá provázek.

„Tváříme se, že je je Eskymačka a Eskymáci neboli Inuité umí vázat provázek až dvěma tisíci způsoby! Pomocí provázkových obrázků si dokonce i vyprávěli příběhy,“ vysvětluje Alice. Třetí krabičkou je tedy čarování z provázku.

A protože to bylo pořád málo, na řadu přišly i hry deskové. „Dobré čtyři roky jsme vyráběli retrohru za retrohrou a všechno skladovali doma, vždycky před Vánoci jsme měli uličky mezi hromadou zboží a jenom jsme volali: - Děti, jste tu?“ směje se Alice. To byla ta správná chvíle na vlastní značku – jsou jí 4KAVKY – a rozhodnutí věnovat se hrám naplno.

Výběr Deníku: Pět nejlepších deskových her na dovolenou

„Dělali jsme toho kolem retroher tolik, že jsem zaujala vydavatelství Albatros a oslovili mě, abych napsala encyklopedii těchto polozapomenutých her.  A vzniklo Retrohraní.“

Jedním dechem ale Alice dodává, že studnici zapomenutých her už vyčerpala: „Retro bylo skvělé, lidi měli hlad, a tak jsem je nakrmila. Ale teď je třeba hledat něco nového – napadlo mě, co takhle stát se pro změnu – herní futuroložkou?“

Od retrovek k deskovkám

7 let hrála divadlo, 7 let dělala reportérku v televizi, 7 let byla na mateřské a teď si už 7 let hraje. Nejdřív retrovky a od pandemie hry deskové. „Při prvním lockdownu jsme s dětmi doma začali hrát deskovky a moderním deskovým hrám z tohoto století se věnujeme dodnes. Nakonec i profesionálně“. 

Stejně jako dřív propagovali retrohry, dnes vysvětlují, proč je skvělé společně trávit čas u dobré deskové hry.

„Když vytáhnu nějakou skvělou moderní deskovou hru třeba s tématikou Harryho Pottera nebo marvelovek, děti odloží mobily a tablety a jdou si se mnou hrát. Existují hry, ve kterých hrajeme všichni spolu proti hře, v jiných bojujeme v týmech, her jsou tisíce a je z čeho vybírat. Po retrovkách jsme se tedy zaměřili na jednoduché moderní rodinné deskovky, které dokážou přivést rodinu k jednomu stolu, u kterého si během hraní tvoří děti nezapomenutelné vzpomínky na dětství“.