Po letech práce pro tento sport si zorganizování zápasu vlastně nadělil k nadcházejícímu významnému výročí života.

„Takové klání musím vidět,“ řekla nám před utkáním Marie Kraftová. „Já jsem divácky zarytý hokejista. Těším se na legendy českého hokeje, výběru Západočechů budu ale moc držet palec. Možná by mohl i vyhrát,“ mínila.

Nepovedlo se. Výsledek v poměru 4 : 1 pro sebe rozhodl tým mistrů. „Předpokládali jsme, že zápas bude sehraný v daleko pomalejším tempu a s menším nasazením,“ shodli se rokycanští bratři Koukolíkové, bojující za Západočechy. „Čekali jsme přátelštější zápas, dost do toho ale šli,“ hodnotil Petr. „Na druhou stranu hra zase měla úroveň,“ dodal Pavel. Oceňovali také kondici protivníků, mezi nimiž nebyl nikdo mladší čtyřicítky, i to, že pořád pravidelně trénují.

„Byl jsem na bývalé mistry zvědav, jsou to hráči mého věku. Co předváděl Bohouš Ebermann a spol, to byla paráda,“ pochvaloval si Karel Koželoužek a vyzdvihl hráčsky hlavně druhou třetinu. Na tom se s ním shodl I Radek Cinke. „Přišel jsem si na své.“ Nadchl mě zejména Nový, Richter, Válek a Kučera. Za domácí byli skvělí rokycanští Koukolíci.“

Technickou zdatnost bývalých hvězd ledu oceňoval rovněž Pavel Kunc: „Nohy už tak bleskové nemají, ale ruce jsou pořád výborné a kombinačně jim to myslí skvěle,“ obdivoval. Mezi těmi, co celou dobu lovili autogramy, byl také Milan Bayerle. „Přijel jsem z Plzně. U tohohle nemohu chybět. Kousky Válka, Martince, Šťastného – to je pořád paráda. Chodím pravidelně na extraligu, ale tohle bylo něco.

„S uspořádáním zápasu měl táta dobrý nápad,“ hodnotil Richard Schwarz. Jinému by se to asi nepodařilo, ale protože je u hokeje tak dlouho a má tam řadu kamarádů a potřebné kontakty, vyšlo to. O mistry světa je pořád zájem. Rokycanské derby mělo být spíše šou, ale pobavili se při něm hráči na ledě a diváci zároveň oceňovali dobrý zápas,“ dodal.

Manželka původce celého rozruchu sledovala dění s horečkou a nasazeným penicilinem. „U toho jsem prostě musela být,“ konstatovala Jitka Schwarzová. „Druh dárku, který si muž k narozeninám vybral, mě vůbec nepřekvapil. Hokej je jeho život, dávno jsem se s tím smířila. I když – ačkoli Pavlovy aktivity znám – v tak velké míře jsem narozeninovou oslavu nečekala,“ podotkla.

„Pavel s týmem old boys jezdí po turné asi dvanáct let,“ sdělila jedna z hráčských legend – „Gustav“ Havel. „Když se blížilo jeho velké výročí, zavolali jsme, jestli by přijeli zahrát k takové příležitosti, a nikdo neodmítl,“ zdůraznil. „Pavel je náš manažer. Léta nám sjednává utkání, teď jsme hráli my pro něj,“ uvedl prostě Milan Chalupa. „Užili jsme si to v Rokycanech a doufáme, že si ještě užijeme,“ doplnil s myšlenkou na večerní oslavu v sokolovně. Jubilantovi, aby dobře mohl sledovat zápasy, věnovali velkoplošnou televizi.

Karel Trachta – coby kapitán Západočechů – podotkl: „Rádi jsme přijali pozvání a myslím, že zápas splnil Pavlovo očekávání. Diváci viděli technicky dobrý a čistý hokej, nedošlo k žádným úrazům.

Podobně zvažoval výsledek i jubilant Schwarz: „Oba týmy předvedly hezkou hru, věřím, že se líbila.“ Zalitoval jen, že diváků mohlo být víc. „Jestli něco zklamalo, tak počasí, vy– táhlo lidi ven. A mimochodem, na ligu jich chodí daleko míň,“ oponoval mu bratr Jan.

Vlastnímu duelu oslavenec nepřihlížel z ochozů, zapojil se do dění aktivně, s píšťalkou v ruce. „Byli jsme sice čtyři, střídali jsme se v pískání. Ale s bruslemi na nohou jsem dokázal, že mohu jezdit na ledě pořád,“ sdělil vitální muž, který dnes dovršuje sedmdesátku. Gratulujeme.