Sportovního manažera Tomáše Vlasáka uhranul Pavel Musil svou hrou ještě v mladoboleslavském dresu. Šikovného útočníka v nejlepších letech už tehdy lákalo učinkování v hokejové Plzni.

Až teď to však klaplo a 27leté křídlo se z Olomouce, kde se Musil znovu nastartoval (37 zápasů, 26 bodů, 13 gólů + 13 asistencí), přesunulo do týmu Škodovky.

Jaký pro vás byl první týden přípravy v novém působišti?

Náročný. Tak jako každý začátek přípravy. Něco bolí, tahá, ale postupem času to bude jen lepší. Dopředu jsem věděl, že léto bývá v Plzni tvrdší, a snažil jsem se na to připravit, takže to celkem zvládám.

V časech koronaviru s řadou omezení asi není lehké se sžít s týmem.

Pro mě je to hodně nezvyklé. Kluky totiž téměř neznám, od vidění tak možná dva tři. Přitom nejde posedět v kabině a nějak se seznámit. Před tréninkem se sejdeme na parkovišti u zimáku, odtrénujeme a zase jedeme domů.

Momentálně tak máte nejblíž k další ofenzivní posile Davidu Stachovi?

Asi jo. David v Plzni už hrál, zná to tu a je takovým mým průvodcem. Dojíždíme spolu z Prahy, ale znali jsme se už předtím z jednoho reprezentačního kempu.

Když jste zvažoval své další angažmá, byla Plzeň první volbou?

Určitě. Z Olomouce se mi ale neodcházelo lehce. Bylo to tam fajn a herně se mi dařilo. Když se však s nabídkou ozvala Plzeň, tak jsem byl moc rád. Stylem hokeje, prací s hráči i svými ambicemi mi byla dlouho sympatická. A už jednou, asi tři roky zpátky, kdy mi končila smlouva v Mladé Boleslavi, jsem o Plzni uvažoval. Řešili jsme to s manželkou, která tu studovala, ale tehdy šlo jen o mé úvahy. Až teď se klub ozval a dopadlo to.

Olomouc se vás nesnažila udržet?

Snažila. A já tam navíc našel výborné vztahy, takže jsem udělal v hokejové kariéře zatím asi nejtěžší rozhodnutí svého života. Dali mi šanci, já se jim to snažil v sezoně vrátit, ale teď jsem musel myslet víc na sebe, a proto jsem v Plzni.

Jaké to je přijít do mužstva, kde je většina vašich kolegů výrazně mladší?

Já jsem za to rád (úsměv). Konečně to zase trochu odpovídá mému věku. Jestliže v Mladé Boleslavi jsem patřil k těm starším, kteří by měli v kabině už něco říci, tak v Olomouci jsem byl třetí nejmladší a po tréninku jsem jako bažant sbíral puky. Teď jsem zase někde ve středu.

Stihl jste už s trenéry probrat na jakou pozici s vámi počítají?

V dané situaci jsme se o tom ještě nebavili.

Budete se s rodinou stěhovat do Plzně?

Plánujeme to. Přes léto bych chtěl ještě dojíždět, ale mezitím si chceme v Plzni najít bydlení. Zápasy jdou v sezoně rychle po sobě a já chci mít na svou práci klid.

Jak jste Škodovku vnímal jako soupeře?

No, většinou jsme v Plzni prohrávali, takže nic moc, ale zápasy tady mě bavily. Škodovka se snažila hrát stále svižný hokej, což mi sedí víc než nějaké sumo a soubojeo puky. K tomu skvělá atmosféra v hledišti, takže se těším, až to nyní zažiju z té domácí strany.

Co říkáte návrhu uzavřít extraligu a zrušit sestup?

Nevím, jestli je na mně jako hráči, abych to hodnotil, ale za dobrý nápad to nepovažuji. Jsme Češi, a těm když povolíte, tak to většinou nic dobrého nepřinese.

Nebude s nástupem plzeňských osobností Martina Straky a Jaroslava Špačka ze západu Čech nyní blíž do národního týmu?

Nevím, jestli to bude lehčí. Spíš těžší v tom, že asistenti budou pod větším tlakem, když budou brát někoho ze svého týmu. Ale samozřejmě, když si to ten hráč zaslouží, tak určitě šanci dostane. Já už měl tu čest, bylo to krásný období a určitě bych si to rád zopakoval. Ale všechno je to o postupných krocích.

Přicházíte do města piva, prozraďte, jaký je váš vztah k tomuto nápoji?

V létě si plzeň dám, ale přes zimu jsem spíš vinař.