Do letní přípravy naskočil Dominik Frodl s týmem. Kotník, který si pochroumal v závěru nedokončené extraligy, 22letého gólmana hokejové Škody Plzeň nelimituje. V půlce března to však byl problém.

Hrozilo, že brankář Indiánů číslo jedna, který v základní části uhájil sedm nul, nejvíc ze všech gólmanů v soutěži, by minimálně úvod play-off nestihl.

„Bude to možná znít blbě, ale já byl paradoxně docela rád, že se extraliga kvůli koronaviru nedohrála. První dva zápasy bych nebyl určitě a možná ani ty další,“ připustila opora Plzně.

Byl pro vás předčasný konec extraligy v dané situaci vysvobozením?

Kdybych to měl zvládnout, musel bych to dát po dvou týdnech s jedním tréninkem, a to nevím, jestli je možné. Takhle jsem alespoň nemusel na play-off koukat jen doma u televize a nebyl strašně naštvaný. Nechci, aby to vyznělo blbě, ale odchytal jsem 51 zápasů a týmu by asi nepřidalo, že bych chyběl. Nebyl by ani Jarda Pavelka, takže k dispozici byli Králík a Kikina (Král a Kolář), což by byla velká změna.

Navíc hrozilo, že si v zápasech zranění zhoršíte.

I proto jsem byl rád, že nemusím jít do branky nedoléčený a tlačit to přes bolest. Do kotníku mi píchali i nějaké plazmy, poctivě jsem cvičil, ale kdybych to dal do brusle, asi by se to hojilo jinak. Takhle je noha v pořádku a nemělo by se to vracet. Přece jen jsem snad ještě na začátku kariéry a nějaký rok bych rád přidal.

To druhý gólman Jaroslav Pavelka promarodil celou sezonu. Jak to nesl?

Mně ho bylo strašně líto. On z toho byl hrozně na dně, ani o tom nechtěl moc mluvit. Jsem rád, že je po operaci a konečně ví, co přesně se mu stalo. Protože z žádného magnetu to poznat nebylo. Až když ho řízli, viděli ten problém. Teď po operaci by to mělo být už dobré. Myslím, že Jarda Pavelka je jeden z nejlepších gólmanů, ne-li nejlepší, který ještě v extralize nedostal pořádnou šanci. Až ji dostane, ještě lidi budou čumět.

Sledoval jste, koho vedení klubu angažuje místo Pavelky?

Samozřejmě to vnímáte. Jde k vám kolega na celý rok. I konkurence, když se to tak vezme. Nějaké zprávy jsem samozřejmě měl. Pejchy (trenér brankářů Rudolf Pejchar) mi něco říkal, i se ptal na můj názor. Ale věděl jsem, že chtějí Domina (Dominika Pavláta), a pak už se jen dolaďovaly detaily.

Znáte se?

Samozřejmě vím, co je to za gólmana, jakou má minulost, ale osobně jsme se předtím nepotkali.

Jaké vztahy jste si nastavili, když jste ten starší?

Jo, jsem megamazák (smích). Já chci s parťákem vždycky vycházet suprově. V dospělých kategoriích, ať na Slavii, nebo teď v Plzni, si troufnu říci, že s druhým gólmanem jsme byli vždycky výborní kamarádi, a jsem za to moc rád.

I proto, že brankáři mají v týmu specifickou pozici?

S trenérem brankářů jsme takový tým v týmu. Trávíme spolu víc času než s ostatníma klukama. I teď během letní přípravy míváme trochu jiná cvičení, nezvedáme takové váhy. A jsem rád, že s Dominem jsme si sedli. I předtím, ať tu byl Dima Milčakov nebo Jarda Pavelka, se kterým si doteď píšeme, to tak bylo. Opačně by to byla cesta do pekla. Přeneslo by se to do kabiny a výsledky by nestály za nic. Pohoda je hrozně důležitá.

Je příprava v koronavirových časech v něčem specifická?

Snad jen tím, že nesmíme do šatny, jinak je to stejné. Běží čtvrtý týden a ten první docela bolel. Člověk se snažil hýbat i předtím, ale tenisy nenahradí dřinu, ale už jsme si zvykli. Na trénink, pak spát, dobře se najíst. Je třeba se dobře připravit, protože v sezoně se to projeví.

Jak se od tréninkové dřiny nejlépe odreagujete?

Na rybách. Začal jsem chytat loni a přicházím tomu na chuť. Zatím jsem tedy nedospěl tomu, že bych jel někam cíleně na megakapry. Zato chodím často, ale víceméně jen k řece pod zimák. Zachytám si kapříky okolo 50 cenťáků, to mi stačí. Sedím a odpočívám. Hlavně že berou.

A k tomu můžete kolemjdoucím rozdávat autogramy.

No, minule jsem zrovna chytal u lávky k papírně pod zimákem. Háček se mi zasekl, došel jsem proto s prutem až na most, abych to uvolnil. Kolem šel pán, fanoušek, a říká, že doufá, že v sezoně se mi bude dařit víc než teď na rybách (smích).