Rychlý, šikovný centr patří už čtvrtou sezonu do základní sestavy Škody Plzeň, a když je třeba, jde klidně do šarvátek s mnohem urostlejšími soupeři.

Jako nedávno v závěru vyhecovaného utkání Škodovky s Třincem, kdy se Kodýtek v drsné bitce pustil pěstmi do Patrika Hrehorčáka. U spoluhráčů si tím vysloužil přezdívku bouchač.

„Občas to ještě v kabině padne, ale já to nějak nevnímám. Za bitkaře se nepovažuju, ale když se na ledě něco strhne, tak samozřejmě neuhnu,“ říká mladý forvard, který v závěru minulého roku prodloužil v Plzni smlouvu a v běžící extralize si zatím ve 42 zápasech připsal čtyři góly a osm asistencí.

Extraligu přerušila reprezentační přestávka. Je to příležitost si alespoň na chvíli odpočinout od hokeje?

V úvodu týdne jsme měli dva dny volna. Já je strávil u rodičů poblíž Horažďovic a snažil jsem se hokej vyhodit z hlavy. Od středy už zase trénujeme. Niv lehkého, ale blíží se konec základní části, zápasy mají ráz play-off, každý chce co nejvýš a je třeba na to být nachystaní.

Škodovka je devět kol před koncem základní části třetí za Libercem a Spartou. Jenže minulá tři utkání před pauzou jste prohráli. Připomínají vám to trenéři?

Že bychom to ještě probírali společně u videa, to ne. Spíš nám trenéři individuálně říkají, v čem přidat, co zlepšit. Když to vezmu zpětně, tak hrubě nám nevyšel jen zápas v Litvínově (1:5). S Hradcem doma se to tahalo do konce a prohráli jsme až na nájezdy (2:3 sn). No a ve Zlíně (0:4) nám tam zase nic nespadlo, i když šance jsme měli. Naopak soupeř po našich individuálních chybách góly dával.

Hned po přestávce vás doma čeká derby s Karlovými Vary a následně hrajete v Mladé Boleslavi. Což jsou soupeři, kteří se ještě tlačí vzhůru.

Zápasy s Vary jsou tradičně vyhrocené a teď to bude asi ještě víc, protože sedmá Energie myslí na posun do elitní šestky. Boleslav je pátá, bod za čtvrtým Třincem a také chtějí výš. Půjde o důležitá utkání, ale to platí i o všech zbývajících střetnutích v základní části.

Kvůli zranění se před časem rozpadl váš útok s Janem Eberlem a Petrem Strakou. Jak moc týmu chyběli?

Citelně. I když špatné to nebylo, ani když jsem hrál s dalšími kluky. S Němou (Vojtěchem Němcem) a Lubošem Robem a ještě líp jsem si sedl s Pourákem (Jakubem Pourem) a Kantísem (Matyášem Kantnerem). Trochu jsme to vpředu rozbouřili, což se asi od mladých útočníků čeká. Ale bylo to jiné, než se Stráčou a Ebim.

Je možné, že by se Straka s Eberlem vrátili po přestávce do sestavy?

Oba kluci se už zapojili do tréninku, ale kdy naskočí do zápasů, to nevím. Jen doufám, že to bude co nejdříve.

Vaše rvačka s Hrehorčákem měla odezvu, ale vy jste hned v dalším domácím utkání z multimediální kostky nad ledem v přání mamince k narozeninám slíbil, že se už nebudete prát. Co s tím?

Já rvačky nevyhledávám, takže tak nějak to bylo myšleno. Ale když nastane situace, že se bude třeba za někoho postavit a poprat se, tak do toho půjdu znovu. Když to přijde, tak to přijde.

Maminka je vaší velkou fanynkou?

Fandí mi mamka, ale i táta. Společně jezdí na zápasy v Plzni a je to fajn.