Vladař se rve o flek v NHL. Krize byly, ale nikdy jsem to nechtěl zabalit, říká

Nechal byste si ji, i kdyby byla možnost vzít si třicítku?
Teď už asi jo. Ještě před sezonou bych se možná vrátil ke třicítce, ale když už teď mám odkroucené dvě sezony s osmdesátkou, tak už bych neměnil.

Zvučná jména na odchodu. Šest hokejových legend, které už v extralize neuvidíte

Poslední sezona pro vás byla opravdu průlomová, když jste se konečně prosadil do role dvojky v NHL. Vnímáte to stejně?
Stoprocentně. Konečně se mi splnilo to, že jsem mohl strávit celou sezonu v NHL. Jsem za to hrozně rád. S odstupem času hodnotím sezonu kladně, ale když vypadnete v play off, tak je to vždycky nepříjemné. Nějaký smutek tam byl, ale s odstupem už se těším na další sezonu a snažím se připravit co nejlépe, aby byla ještě lepší než ta předešlá.

Vy jste se na šanci v NHL pořádně načekal. Pět sezon jste strávil v nižších soutěžích, než jste dostal v Bostonu čuchnout. Jak těžké to bylo na psychiku? Nepřemýšlel jste někdy, že byste se vrátil do Evropy?
Na psychiku to bylo těžké, na druhou stranu jsem věděl, že se tam chci dostat. Dělal jsem pro to maximum a nechtěl jsem odtamtud odcházet, dokud jsem měl platnou smlouvu. Od Bostonu jsem nikdy nedostal náznak, že bych si měl hledat něco jiného. Vždycky jsem se tam cítil dobře a snažil jsem se dělat maximum pro to, abych se do NHL dostal.

Žádná krize tedy nepřišla?
Krize má každý. V každé sezoně přijde pár zápasů, kdy má člověk minimálně těžší období. Krize jsem měl taky, ale nikdy jsem nebyl v takové fázi, že bych to chtěl zabalit a řekl si, že na to kašlu a chci se vrátit.

V zámoří jste si vyzkoušel všechny tři profesionální ligy. Jaký těžké to je nastupovat až v ECHL?
Pořád jsem se soustředil hlavně na sebe a chtěl jsem se zlepšovat. Viděl jsem před sebou světlo na konci tunelu, což byla NHL. Všechno, co se tam dělo, jsem bral jako zkušenost, která mi může pomoct. Všem bych to určitě nedoporučoval, nebudu tvrdit, že to byla nejlepší liga na světě, ale na druhou stranu mi to hrozně pomohlo. Zocelilo mě to. Když člověk jde od té nejnižší soutěže, tak si toho pak víc a víc váží. Byla to dobrá škola.

Spokojený nikdy nebude

Jak si tedy teď vážíte toho, že jste během uplynulé sezony nastoupil do 23 zápasů NHL?
Nechci říct, že jsem spokojený, to nebudu asi nikdy. Teď po sezoně to ale hodnotím kladně. Kdyby mi někdo před sezonou nabídl 23 zápasů, tak bych mu asi ukousal všechny prsty. Byl jsem smířený s nějakými patnácti až dvaceti zápasy a nakonec to vystoupalo na 23. Dost z nich se navíc povedlo vyhrát. Před novou sezonou to hodnotím pozitivně a chci na to navázat a ještě se zlepšit.

Vy jste zažil před dvěma lety dost neobvyklý debut v NHL. Do branky Bostonu jste šel v průběhu zápasu play off…
Po zápase jsem byl hrozně šťastný, ale zároveň hrozně smutný. Zaprvé jsem hrozně dlouho nechytal. Bylo to v bublině, takže jsme předtím měli čtyřměsíční pauzu. Já mezitím trénoval v Kladně, do toho byl covid, takže nějaký čas jsem na ledy ani chodit nemohl. Nepřišlo to v nejlepší dobu a zápas pro nás navíc nedopadl vůbec dobře, dostali jsme sedm gólů. Bylo to takové všelijaké. Po zápase jsem byl hodně rozpačitý. Na jednu stranu jsem měl radost, že to mám za sebou, na druhou stranu jsem si to ale představoval trochu jinak.

První žena na obalu hry NHL? Je to totální nesmysl a ostuda, zní od fanoušků

Další šance v Bostonu ale moc nepřicházely. Jak složitá byla brankářská situace u Bruins?
Byla složitá. Já pořád čekal, čekal, čekal, pak šance přišla a po jednom zápase jsem zase dalších osm nechytal. To, že mě pak vyměnili do Calgary, mi dodalo nové sebevědomí a ukázalo mi to, že o mě jinde je zájem. Někdo viděl, co ve mně může být, a dal mi větší šanci. Boston je skvělá organizace, super tým, krásné město. V Calgary mi ale dali zatím největší šanci, takže jsem hrozně šťastný, že tahle výměna přišla.

Bral jste tuhle výměnu tedy spíš pozitivně?
Určitě. Šel jsem do nového týmu, kde jsem moc nikoho neznal. V Bostonu bylo několik Čechů na farmě i nahoře v NHL. Najednou jsem přišel do Calgary. Tam byli dva kluci ze Slovenska na farmě, která je čtyři hodiny letu od Calgary. Nikoho jsem tam neznal, takže jsem musel jít hodně na sebe. Myslím, že mi to pomohlo. Měl jsem úplně nový start a začínal jsem úplně od začátku. Bylo jen na mně, jak se s tím popasuju.

Vraťme se ještě k Bostonu, kde jste se mohl učit od finského brankáře Tuukky Raska. Jaký byl?
Super, hrozně hodný kluk. Dodnes jsme v kontaktu. Když končil nebo se mi povedl zápas, tak mi vždycky napsal. Nedám na něj dopustit. Když jsme byli v Bostonu, tak mi hrozně pomáhal. Radil mi jak na ledě, tak mimo něj. Vzal jsem si od něj hrozně moc. Je to kluk, který je nohama na zemi. Navíc to je flegmatik, který se nenechá rozhodit. V Bostonu přece jenom není úplně lehké chytat, tlak je tam veliký. Dokázal tam odchytat patnáct sezon na hrozně vysoké úrovni a všechny sezony měl dobré. Je to jeden z nejlepších gólmanů, co kdy chytali.

Očekával jste, že trejd z Bostonu přijde?
Vůbec nic jsem nečekal. V tu chvíli jsem byl na fotbale a zničehonic mi volal agent a říkal, že jsem vyměněný do Calgary. Bylo to hrozně rychlé.

Fotbal jako kulturní akce

Když zmiňujete fotbal, tak u něj chvíli zůstaneme. Pokud se nepletu, tak jste velký fanoušek pražské Sparty. Je to tak?
Je to tak.

Co říkáte na výkony Sparty na začátku sezony pod novým trenérem?
Výsledky zatím nic moc. Já ale nejsme fanoušek úspěchu. Chodím tam odmalička a beru to spíš jako kulturní akci. Budu jim fandit, i když budou hrát ve třetí lize. Samozřejmě bych byl ale nejradši, kdyby každý rok vyhrávali tituly. Mám to tam rád. Myslím, že se snaží, a doufám, že pod novým trenérem a s posilami se zvednou a titul zase vyhrají.

Hodně se řeší posily se slávistickou minulostí. Jak to vnímáte vy jako dlouholetý sparťan?
Úplně nadšený z toho nejsem. Na druhou stranu pokud pomůžou a bude se vyhrávat, tak to ze sportovní stránky chápu. Někteří fanoušci to brát nemusí, ale takové věci musí jít stranou, když to klubu dává smysl. Všichni hrají o svoje kariéry, o to, aby byli nejlepší a vyhrávali co nejvíce zápasů. Z jedné strany to chápu, ale taky bych tam radši měl sparťanské odchovance.

Dovolená u rodiny v Rusku? Hvězdní hokejisté se domů nehrnou, bojí se vojny

Pojďme ale zpátky k hokeji. V Calgary teď tvoříte dvojici se Švédem Jacobem Markströmem. Jak jste si sedli?
Super. Je skvělý v tom, že rád poradí. Není to žádný sobec v tom smyslu, že by byl uzavřený do sebe. Hodně spolu komunikujeme a vždycky při zápasech mi řekne svůj názor, nebo poradí. Hrozně mi pomáhá, já jsem rád, že před sebou mám někoho, jako je on, a každý den se od něj můžu učit.

Jaké to je ale chytat za gólmanem, který měl životní sezonu a je známý tím, že chce chytat co nejvíce zápasů?
To je zase další věc. Pro mě je obrovská škola to vidět. Vidím, jak pracuje, jak se připravuje na zápasy. To můžu okoukat, abych jednou byl tam, kde je on.

Během sezony zaznívaly hlasy, že vy s Markströmem jste možná nejlepší brankářská dvojice v NHL. Jak se to poslouchá?
Příjemně. Na druhou stranu jsme měli tak dobře nastavený systém, že jsme hráli fakt bezvadný hokej. Trenér s námi udělal obrovský pokrok. Nebyla to žádná nuda, hodně kluků mělo životní sezonu a dávalo hromadu gólů. Marky měl životní sezonu, já taky, protože byla první v NHL. V základní části si sedlo tolik věcí… Neřekl bych, že jsme byli nejlepší dvojka, ale myslím, že jsme městu a organizaci rozhodně nedělali ostudu. Nemyslím, že jsme byli nejlepší, ale myslím, že jsme byli hodně kvalitní.

Semifinále není špatné

V sérii play off proti Edmontonu se ale Markströmovi zas tolik nedařilo. Nemrzelo vás, že jste nedostal větší šanci než jen v jednom zápase?
V play off je úplně jedno, kdo hraje. Tam je nejdůležitější týmový výkon a to, abychom zápasy zvládali. Šanci jsem nedostal, ale pořád to beru tak, že to byla moje první sezona. Na šanci si musím počkat. Neměl jsem v sobě vůbec žádnou zášť. Samozřejmě chci chytat každý zápas, ale vím, kde je moje místo. Snažil jsem se klukům fandit. Marky to odchytal dobře, dostal strašně těžké góly. Edmonton má nejlepší přesilovku na světě, takže rozhodně není lehké proti nim chytat. Marky tam nechal sto procent, nikdo se na něj zlobit nemůže. Ani na celý tým, nebyl tam nikdo, kdo by něco odfláknul. Edmonton byl lepší, šťastnější a zaslouženě vyhrál. Nás to samozřejmě všechny mrzelo. Semifinále konference není špatné, ale myslím, že jsme měli na víc.

Jaké to je nastupovat proti Edmontonu, kde hrají jedni z nejlepších útočníků současnosti McDavid s Draisaitlem?
Já proti nim odchytal akorát třetinu v play off a hrál jsem proti nim přípravu, takže nemůžu úplně říct. Za čtyřicet let ale budu hrozně rád vzpomínat, že jsem chytal proti McDavidovi. Teď bych byl ale radši, kdyby se takový talent narodil třeba až za deset nebo patnáct let. Je to hráč, kterého si budou pamatovat generace a na kterého se bude vzpomínat. Každý si proti němu chce zahrát, ale taky ho chce porazit.

Jak vidíte sílu Calgary do dalších let?
Pořád máme mladý tým, akorát nám odešli dva kluci z první lajny. Na druhou stranu jsme i posílili, takže tam je chuť dojít zase dál. Celkově nám odešli tři kluci, není to tak, že by se nám rozpadl celý tým. Doufám, že to není zas tak nenahraditelné. Samozřejmě to byli výborní hráči, ale věřím, že si tuhle sezonu budeme pamatovat a budeme chtít být lepší.

Detroit? Nová výzva. Berou mě jako střelce, těší Dominika Kubalíka

Jak zmiňujete, opustili vás týmové hvězdy Gaudreau a Tkachuk, na druhou stranu přišel Huberdeau z Floridy. Co jste na to říkal, když jste se to dozvěděl?
Já to akorát četl na internetu, nefunguje to tak, že by nám to někdo dával vědět dopředu. Koukal jsem na to s otevřenou pusou. Nečekal jsem, že by se něco takového mohlo stát. Doufám, že kluci, kteří přišli, budou stejným nebo ještě větším přínosem. Co jsem se ptal, tak všichni říkali, že to jsou super kluci, kteří makají pro tým a chtějí vyhrávat. Doufám, že to pro nás bude vzpruha. Budeme muset dokázat, že i bez Tkachuka s Gaudreauem jsme pořád kvalitní tým. Věřím, že noví kluci nám v tom pomůžou.

Přesun z Bostonu do Calgary je velkou změnou nejen po hokejové stránce. Jaký je život v tomhle kanadském městě?
Mně se tam líbilo. Je tam zima, ale je tam hrozně krásná příroda, hory a čerstvý vzduch. Město má okolo milionu obyvatel, takže to není nic obrovského. Hrozně se mi tam líbilo. Žádné zácpy, všechno kousíček, hrozně vstřícní lidé, kteří nám chtěli se vším pomáhat… Zvykl jsem si tam a už se tam zase těším.

Vám po této sezoně končí smlouva. Proběhla už nějaká jednání o jejím prodloužení?
Jednání zatím žádná neproběhla. Kdyby nabídka přišla, tak bych byl samozřejmě rád a zajímal bych se o ni. Čekáme na to, s čím přijde Calgary. Já bych tam hrozně rád zůstal, protože se mi líbí jak město, tak organizace. Máme skvělou kabinu i trenéra, takže bych nejradši nic neměnil. Když nabídka přijde, tak budu rád, že tam budu moct zůstat.

Je to obrovská škola

Jaký bude cíl do další sezony?
Já osobně bych chtěl odchytat samozřejmě co nejvíc zápasů. Zároveň ale vím, koho mám před sebou, komu koukám na záda. Pro mě je to ale obrovská škola, musím se každý den zlepšovat, abych jednou byl jako on. Z týmového hlediska bude cílem, abychom navázali na základní část, jakou jsme měli teď. V play off, abychom udělali aspoň o jeden, dva nebo tři krůčky víc.

Během léta se pravidelně připravujete s Kladnem a na ledě se potkáváte s hráči, jako je Jágr, Plekanec nebo Gudas. Jaké to pro vás je?
Pro mě je to skvělé. Jsem hlavně hrozně vděčný, že mě tu vždycky všichni vítají s otevřenou náručí. Já se sem vždycky těším a troufnu si říct, že se i kluci těší na mě. Hodně kluků tady znám, protože jsem s nimi hrával. Vždycky se těším, že pokecáme. Oni ale mají tvrdou přípravu, takže moc nemají čas si povídat. Já se ale vždycky těším a jsem rád, že mě vždycky přijmou a nechají mě trénovat. Pomáhá to jak mně, tak klukům. Zastřílíme si, Gudy přinese trochu víc pohody a kluci se od něj můžou něco naučit. Je to výhra pro obě strany.

Česko bez Jaškina. Svaz se rozhoupal. Kdo se upsal v KHL, nebude reprezentovat

Léto je ale taky o odpočinku. Jak jste nabíral síly?
Dal jsem si zhruba deset dní volno a pak jsem začal trénovat na suchu. Po třech týdnech jsem si dal ještě týden volno a teď už trénuju i na ledě. Snažím se být co nejlépe připravený na sezonu. Vím, že nebude jednoduchá, očekávání budou velká. Nechci pak muset něco dohánět. Vždycky si léto rád užiju, ale pořád mám v břiše takové motýlky a chci být co nejlépe připravený.

Co vás baví kromě fotbalu, když chcete vypnout?
Rád třeba jezdím na chatu, kterou máme na Šumavě. Tam si vždycky odpočinu, protože je tam klídek a pomalu nikdo tam není. Rád si taky s kamarády zajdu někam na víno, nebo jdeme s přítelkyní do kina, na procházku po Praze nebo na večeři. Průběžně si to užívám. V sezoně už jsou to samá velkoměsta, takže v létě si rád trochu odpočinu od lidí.