Teror za mřížemi, peklo číslo 232. Jinak snad ani nelze nazvat to, co prožívali spoluvězni recidivistů Pavla Procházky (27) z Přeštic a Romana Korčíka (31) z Holýšova. Oba fyzicky disponovaní agresoři je v cele plzeňské věznice podle obžaloby surově bili, brali jim jídlo, polévali je ledovou vodou, ponižovali je různým způsobem a násilím jim podle obžaloby vytetovali přirození. Jeden z vězňů se kvůli tomu dokonce pokusil o sebevraždu. Teď za to plzeňský městský soud oba agresory potrestal. Procházka, který byl v šikanování aktivnější, si pobyt za mřížemi prodlouží o více než pět let, Korčík o 3,5 roku. Společně také musí spoluvězni, jemuž způsobili mučivé útrapy, zaplatit sto tisíc korun.

Roman Korčík a Pavel Procházka u plzeňského městského soudu. | Video: Deník/Milan Kilián

Oba muži, kteří mají na svém kontě přes deset odsouzení, a i teď jsou za mřížemi, terorizovali spoluvězně na konci roku 2021 a začátku roku 2022, a to na cele 232. „Procházka nutil pod pohrůžkou, že ho zbije do bezvědomí, spoluvězně Petra K. (41), aby klečel na toaletě a nechal se polévat studenou vodou, o hlavu mu rozbil dvě rajčata a sypal mu na hlavu písek na nádobí, což trvalo asi hodinu. Poté mu dovolil toaletu opustit, ovšem přibližně po další hodině přistoupil k poškozenému s tetovacím strojkem v ruce, kdy mu sdělil, že jestli nebude držet, rozbije mu hubu, neustále mu sprostě nadával a následně mu na záda vytetoval obrázek pánského a dámského přirození s nápisy ČU… a PÍ… V následujících dnech ho opakovaně napadal údery pěstí, kopanci i rdoušením,“ popsal první z případů státní zástupce Michal Klíma.

Dodal, že ve druhém případě oba obžalovaní pod pohrůžkou fyzického násilí donutili spoluvězně Lukáše V. (29), aby se nechal od nich tetovat. Procházka ho držel a Korčík mu na ruku vytetoval hákový kříž a písmena RK. Peklo si od nich užil i cizinec Jurij I. (38), kterého několikrát denně bezdůvodně mlátili pěstmi a kopali do různých částí těla. „Procházka ho donutil, aby se postavil k umyvadlu a tam mu vší silou házel pomeranče nebo grepy do obličeje, dále ho přivázal k židli a poléval mu hlavu ledovou vodou. Nutil ho k odevzdávání jídla a ve dvou případech byl Jurij I. donucen vylézt na strop kabinky WC, kde musel výt a napodobovat vlka. Dála na něj Procházka močil,“ řekl Klíma. Doplnil, že povedené duo surově bilo dřevěnou násadou stěrky na podlahu Lukáše K. (30). Protože to bylo stále do stejných míst, prožíval mučivé útrapy.

Oba také společně tloukli násadou Filipa S. Procházka kromě toho přistoupil k Rudolfu V. (34), který si četl na lůžku, sedl mu na břicho, zaklekl mu ruce a bil ho polévkovou lžící. Razantně ho mlátil do čela a hlavy, a to po dobu nejméně 30 minut. „Když ho poškozený prosil, aby ho nechal, že to opravdu bolí, jinak že zmáčkne tlačítko nouzové signalizace, řekl mu, že než dorazí policajt, dobije ho na sra…. Pak ho kopl kolenem do hlavy,“ uzavřel Klíma. Oba muži byli dokonce tak drzí, že šikanu vysílali přímo z cely mobilním telefonem kamarádům na svobodě.

Korčík s Procházkou naprostou většinu ze skutků uvedených v obžalobě u prvního hlavního líčení, konaného loni v červnu, popřeli. Soudu řekli, že v cele pravidelně užívali pervitin a ostatní vězni proti nim vypovídali proto, že je touto drogou přestali zásobovat. Letos v lednu ale Procházka změnil taktiku a prohlásil vinu, což soud přijal. „Mrzí mě, co jsem udělal. Doznal jsem se, ale je to hodně nafouknuté,“ řekl Procházka v závěrečné řeči. „Je to nafouknuté, spousta toho byla jinak. Vím ale, že s mým trestním rejstříkem nejde moc se hájit,“ přidal se k němu již 12x soudně trestaný Korčík.

Část poškozených potvrdila věci uvedené v obžalobě, dva se ale nepodařilo k soudu vůbec dostat. Jeden, cizinec, byl vyhoštěn a je neznámo kde, stejně jako další vězeň, jenž zmizel někde v cizině. A jeden z poškozených, Filip S., jehož předvedla eskorta z výkonu trestu, na soudkyni křičel, že tam nechce být, ať ho okamžitě odvedou. Že nic říkat nebude. Po opakovaném napomínání a upozornění, že může dostat pokutu a být trestně stíhán, začal mlčet a neodpověděl na žádnou z otázek. Jeho výpověď se tak musela přečíst.

Státní zástupkyně Jana Korbelová navrhla pro oba obžalované souhrnné tresty k předchozím odsouzením. Pro Procházku celkem sedm let za mřížemi, pro Korčíka 6,5 roku. Procházkův obhájce upozornil, že nebýt prohlášení viny jeho klienta, stála by podle něj obvinění na vodě. Korčíkova obhájkyně požadovala pro svého mandanta dokonce zproštění obžaloby.

Senát v čele se soudkyní Miriam Kantorovou dospěl k závěru, že s výjimkou jednoho skutku, vytetování hákového kříže, kde se nepodařilo prokázat, že k tomu byl dotyčný donucen, jsou oba obžalovaní vinni vydíráním, těžkým ublížením na zdraví a dalšími skutky uvedenými v obžalobě. Procházkovi ke stávajícímu trestu za jinou trestnou činnost přidal pět let a dva měsíce, celkem si tak odsedí rovných sedm let. Korčíkovi pak prodloužil pobyt za mřížemi o 3,5 roku, celkem tak má před sebou čtyři roky. K tomu je ale třeba připočítat ještě zhruba dva roky, jež si ještě neodpykal z jiného trestu za loupež. Na svobodu se tak oba dostanou nejspíše až na jaře roku 2030.

Soudkyně Kantorová v odůvodnění rozsudku připomněla, že v šikanování spoluvězňů byl mnohem aktivnější Procházka, což se muselo promítnout do výše trestu, byť mu polehčuje prohlášení viny. Trest navržený obžalobou pro Korčíka byl podle soudního senátu nepřiměřený, uložen byl proto nižší. Kantorová v odůvodnění mimo jiné uvedla, že soud musel přihlédnout i k tomu, že se šikana odehrávala na cele ve věznici, odkud oběti nemohly utéci.

Verdikt není pravomocný, všichni si ponechali lhůtu na odvolání.