„Šlapalo jim to. Přes svůj věk hráli skvěle,“ uvedl Pavel Kroutil. „Jsou domácí, mladí a jestli někdo bral, že plnili jen funkci jakési předkapely, byl hodně překvapený. Výsledný dojem byl kompaktní, svižný a nenechal v klidu,“ mínila Jitka Černá.

Po přestávce byl se zájmem očekáván nástup party říkající si Czech Summit Orchestra. Skládá se z profesionálních mladých muzikantů. Ač jinak působí v různých místech, dali se dohromady pod vedením Sváti Čecha a výsledek nadchl i publikum v sále rokycanské sokolovny. O tvrzení pořadatelů akce, že tým navzdory krátkému trvání dosáhl již evropských parametrů, nikdo nepochyboval. Stejně jako o ambicích oslovit nejen milovníky swingu a mainstramu, ale posluchače všeobecně, včetně mladých.

„Mělo to říz, jsou to fakt profíci,“ konstatoval Petr Sloup, jinak trumpeťák Junior Big Bandu (dále J.B.B.) poté, co Orchestra hned první skladbou dostala obecenstvo do varu. „Vlastně není divu, je mezi nimi spousta známých muzikantů, třeba Petr Brejcha, náš Honza Vimr, Erich Ciompa a další,“ vyjmenovával tenor saxofonista J.B.B. Petr Staněk. „Co předvedli, je každopádně i zásluhou dirigenta. Dokázal je vyhecovat, ale to nás Honza Vimr také. Spolehlivě,“ usmíval se dobře mu známému faktu Jakub Sloup, další trumpetista J.J. B.

„U Orchestry bylo vidět, že se sami muzikanti dobře baví. To strhne. Ostatně, i my jsme se při svém vystoupení snažili o maximální výkon a zároveň vlastní pobavení,“ hodnotil a sděloval naráz saxofonista J.B.B. Jakub Petříček.

Krokové variace dirigenta, tleskání, gesta vypichující z týmu muzikanty za zvlášť povedené kousky nenechávaly v klidu publikum ani hráče. Jejich sžití s nástrojem a pulzování každou notou patřilo k hlavním devizám orchestru. I v průběhu skladeb, nečekajíce na pauzy, publikum spokojeně bouřilo potleskem. „Krásné, báječné, inspirující,“ nadšenšeně výkon komentovala Jana Svobodová.

O závěr festivalu se postaral Dan Bárta a Robert Balzar Trio a my se k nim ještě vrátíme.