VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Gymnazisté slyšeli od paní Helgy o utrpení Židů

Rokycany- Studenty čtvrtých ročníků rokycanské střední školy navštívilo jedno z posledních dětí, které přežilo holocaust.

15.12.2011
SDÍLEJ:

Helga Hošková Weissová.Foto: Deník/Jana Vaníková

Středeční dopoledne patřilo maturantům rokycanského gymnázia. Navštívilo je jedno z posledních žijících dětí, které přežilo útrapy koncentračního tábora.
Krátce po desáté hodině dopolední se shromáždili žáci
v prostorách školy, aby společně vyslechli poutavé vyprávění Helgy Hoškové Weissové. Té, která přežila Terezín.
Úvodní slovo si vzal Benjamín Železník, který přítomné studenty zasvětil do historie války, popsal místa, odkud lidé putovali do ´továren smr- ti´ a zmínil se také o celkové strategii vyhlazování Židů. „Tehdy bylo vše začleněno do čtyřech etap. První byla od roku 1933, a to pod názvem emigrace, další identifikace, poté šlo o vyvlastnění majetku a následně závěrečná etapa vyhlazení,” informoval Železník.

Helga L 520
Po stručném historickém exkurzu se slova ujala Helga Hošková Weissová. „Narodila jsem se v Praze v obyčejné rodině,” začala své vyprávění. „Jsem jedno z posledních žijících terezínských dětí,” pokračovala. „Měla jsem klidné dětství. Tatínek byl bankovním úředníkem. Poslední třídu, kterou jsem ve škole navštívila, byla čtvrtá. Dodnes si pamatuji, jak jsme šly s maminkou po ulici a já jsem plakala, že už nesmím do školy,” líčila Hošková Weissová se slzami v očích. „Maminka mě utěšovala, ať nebrečím, že si lidé budou myslet, jak špatné mám vysvědčení,” dodala. „Na židovské škole jsem ještě stihla pátý ročník. Pak už jsem přesně sedmého prosince před sedmdesáti lety nastoupila do transportu do Terezína. Bylo mi přesně dvanáct let a jeden měsíc. Rozdělili nás na muže a ženy. Moje číslo bylo ´L520´, podle kterého je dokonce nazván i film Helga L520,” sdělila a začala vyprávět svůj působivý příběh pobytu v Terezíně.

Dva metry pro život
„První kresba, kterou jsem zde namalovala, byly děti, jež stavějí sněhuláka. Propašovala jsem to ke svému otci, který byl jinde. Ten mi vzkázal, ať maluji, co vidím. Za tři roky jsem nashromáždila více než sto kreseb. Shodou okolností vyšla v Německu kniha pod názvem ´Maluj, co vidíš´, kde jsou moje obrázky,” popisovala tehdejší situaci přítomným studentům. Ti ani nešpitli. „První měsíce jsme žili jen v kasárnách. Bylo nás tam dohromady sedm tisíc. Celkem za válku tudy prošlo sto čtyřicet tisíc lidí. Prostor na život zde byl necelé dva metry. Spali jsme na zemi, nebyla zde teplá voda. V umývárnách byly nápisy, abychom šetřili vodou. Všude byly epidemie tyfu, žloutenky, průjmy. Chyběly nám léky. Denně umíralo asi třicet lidí. Celkem jich zemřelo třicet pět tisíc,” pokračovala.

Útěk byl nemožný
„Ale i tak jsme si tam užili i kulturu. Hrála se divadla, pořádaly se koncerty. Vše bylo ale ve sklepě při svíčkách nebo v jiných prostorách. Vojáci nás nechávali se bavit, mysleli, že jdeme stejně na smrt,” vzpomínala Hošková. „Vzpomínám, že jednoho dne přijela komise, která hlídala, jestli je o nás postaráno. Vojáci natírali zdi a vše zakamuflovali. My jsme si museli připravit divadlo a koncert, komisi tedy bavit, aby nic nepoznali,” líčila. „Zapsali, že je vše v pořádku a zase odjeli. Poslední
z komise, který nedávno zemřel, do konce svého života tvrdil, že si v Terezíně ničeho podezřelého nevšiml,” konstatovala.

„Nebylo možné utéct. Dokonce jsme si mysleli, že lidé venku neví, jakým způsobem zde žijeme. Při jednom transportu přijeli mladí muži. Propašovali v lednu 1942 dopisy za brány kasáren. Později byli viníci popraveni,” zdůraznila vážnost žití.

„Jídlo v Terezíně bylo více než hrozné. Dodnes se divím, jak jsme to mohli přežít. K snídani jsme dostali černou vodu, zřejmě kávu. V poledne shnilé brambory nebo kroupy. Občas se zde objevilo maso v polévce, ale to jsme raději ani nezjišťovali, odkud je.
K večeři byla také černá voda. Na den jsme dostali třicet deka chleba, lžíci marmelády. To co mají děti teď, se s tím nedá vůbec srovnat. Lidé se hrabali v odpadcích a hledali i zkažené zbytky jídel. Tak strašný jsme měli hlad,” dokládá vyprávění působivými kresbami z místa.

Čekání na smrt
„Na pohřebních vozech, kde se převáželi mrtví, se vozilo prádlo, chléb i staří lidé. Každý den jsme se strachy klepali, kdy nastoupíme do transportu na smrt. Naštěstí jsem se
z Terezína dostala pryč,” ukončila Hošková rozsáhlé vyprávění o svém životě v Terezíně.

Hrobové ticho mezi studenty vystřídala diskuze, při které padaly nejrůznější dotazy. Mladí odcházeli z této besedy se smíšenými pocity. „Ve spojení s obrázky autorky byla přednáška o dost zajímavější. Velmi realisticky mi přiblížila atmosféru koncentračních táborů,” sdělil jeden ze studentů Jakub Machek.

Poutavé vyprávějí Helgy Hoškové na všechny velmi zapůsobilo. Pro maturanty, kteří se připravují na zkoušku dospělosti z dějepisu, to bylo velmi poučné a určitě na něj jen tak nezapomenou.

15.12.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto HC Škoda Plzeň - HC Olomouc.

Facka na Hané. Mora zničila Škodovku pěti góly

Hráči Viktorky porazili v neděli doma 3:0 Zbrojovku Brno.
20

Série pokračuje. Viktoria porazila i Brno

Dobřívští házenkáři uspěli dvakrát

Rokycansko – Podzim národních házenkářů v oblasti vrcholí. Podívejme se na výsledky minulého kola.

Starostům se nevedlo, vyhrál jen jeden z nich

Plzeňský kraj – Kandidátka STAN na vítězné ANO nestačila ani tam, kde vládnou kandidáti.

Policie pátrá po Petru Šlehoferovi z Rokycan

Rokycany – Kriminalisté z oddělení obecné a hospodářské kriminality Rokycany pátrají po hledaném muži, na kterého byl soudem vydán příkaz k dodání do výkonu trestu.

Vrba: Máme co napravovat

Plzeň – Porážkou s Luganem připravili svým fanouškům velké zklamání. Už tuto neděli si je mohou fotbalisté Viktorie Plzeň částečně udobřit. V jedenáctém kole první ligy doma přivítají celek Zbrojovky Brno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení