Kouzla filmových pohádek. Z hradu byl statek, z kostela peklo

K vánočním dnům neodmyslitelně patří čas strávený u filmových pohádek, nejednou si kulisy pro ně našli filmaři na západě Čech.

Patří k nim i Tři oříšky pro Popelku, klasika, která je oblíbená nejen u nás, ale také v Německu, kde se rovněž natáčelo, lidé ji mají hodně rádi také ve Skandinávii. I když to ve filmu, který vznikl už v roce 1973, tak nevypadá, Popelka žila vlastně na hradě. Exteriéry statku se totiž točily na Švihově.

„Bylo nám tady dobře. V té době, když jsme na Švihově točili, tak bylo osmnáct pod nulou a my jsme mrzli v punčocháčích. Od té doby se nám všichni za ty punčocháče smějí. Ale byli jsme mladí, tak jsme všechno vydrželi. Tady film vlastně končil, princ potkal Popelku a nám to bylo strašně líto, že práce končí,“ vzpomínal loni na natáčení Popelky představitel prince Pavel Trávníček.

Možná právě kvůli tomu, jak byl film oblíbený, si k němu paradoxně jistou averzi postupem let vypěstoval jeho režisér Václav Vorlíček. „Viděl jsem ji už tolikrát na různých akcích, že jsem si posledně říkal: „No, zas ta… Popelka!“ Já to tedy říkal jinak, ale to tady nemůžu opakovat,“ přiznal se před několika lety režisér.

Vodník Pavlásek se s Aninkou loučí u Žihle

Šumavské kulisy si pro nejúspěšnější pohádku posledních let vybral režisér Jiří Strach. Anděl Páně se natáčel v roce 2005 také na Kašperku, u Černého jezera a finální scéna v kostele svatého Mořice v Anníně. Na Šumavě se objevili anděl Petronel s čertem Uriášem i v roce 2016, část druhého Anděla Páně se točila na Zhůří. A tvůrci nezavrhli ani třetí díl. „Řekněme, že jsou pokusy něco napsat. Dohodli jsme se, že dokud nebude text, jemuž budeme věřit, že je stejně nadějný jako jednička a dvojka, nepůjdeme do toho,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Deník Ivan Trojan, který ztvárnil Petronela. „Musí to uzrát jako víno v sudu, ať je to riserva a ne burčák. Z toho by lidi bolela hlava,“ řekl režisér Jiří Strach.

Ten v Plzeňském kraji točil i své další pohádky Šťastný smolař a Tři životy.

Filmaři našli v regionu místa i pro pořádné peklo. Jedno vzniklo před dvaceti lety ve zřícenině kostela svatého Jana Křtitele u Kočova na Tachovsku při natáčení pohádky Z pekla štěstí 2. Šéfa pekel si v ní zahrál zpěvák Karel Gott. „Tady v Kočově to bylo osm nočních za sebou, navíc pršelo a byla zima tak to není nic příjemného. Byla to práce namáhává, ale krásná,“ vzpomínal v létě režisér Zdeněk Troška, který část děje umístil i na hrad Gutštejn nedaleko Konstantinových Lázní.

Před dvěma lety pak Marek Najbrt natočil Čertí Brko s Ondřejem Vetchým, Janem Cinou a Judit Bárdos v hlavních rolích. Peklem se tentokrát stal kaolinový důl v Nevřeni na Plzeňsku. A díky filmařům se tato památka otevřela i veřejnosti, podíleli se totiž na vybudování nového vstupního portálu do dolu.

Na západ Čech se Zdeněk Troška vrátil i loni, kdy natáčel na zámku Manětín, v okolí Žihle a ve známém kostele se sochami duchů v Lukové pohádku Zakleté pírko. „Hledali jsme kolem Manětína další lokace a můj dobrý kamarád Jirka Bláha, který je ze Žihle, mi doporučil viklany a také Petrův rybník. A je to tu opravdu pohádkové,“ řekl režisér Troška, který do svých filmů často obsazuje Plzeňany. Tentokrát se v pohádce objevil například herec a dabér Martin Stránský jako hrabě nebo Ivana Malatová z Divadla Pluto, která si zahrála přísnou dvorní dámu s lorňonem. A malou roli sluhy ‘hraběte Stránského’ ztvárnil Jiří Bláha.

To byla zatím poslední klasická pohádka, která vznikla v Plzeňském kraji. „Momentálně máme poptávku na lokace spíš pro dramata, o točení pohádek u nás teď zájem není. Co se týká filmů pro děti, dokončuje se rodinný snímek Mazel a tajemství lesa, který se točil v Chudenicích a měl by mít předpremiéru v příštím roce," řekla Radka Šámalová z Regionální filmové kanceláře. Hrdinou filmu je desetiletý Martin, který se na letním táboře snaží pomoct lesním bytostem zachránit místo před zničením developery.

Mezi ruinami vzpomínal Zdeněk Troška na natáčení pekelných scén

Filmaři si vybrali i v Karlovarském kraji. Celovečerní pohádka Přání k mání se natáčela ve Františkových Lázních a v karlovarském hotelu Imperial. Lokalitu si vybral režisér Vít Karas, který z regionu pochází. Přání k mání poetickou, hravou a humornou formou vypráví příběhy několika podob lásky. „Přání k mání není úplně typickou vánoční pohádkou, neodehrává se na zámku a hrdiny nejsou princ s princeznou,“ uvedl k filmu režisér. „Jde o vánoční příběh, který se vymyká především svou stylizací a výtvarným pojetím. Pro mě osobně je to návrat ke klasickým filmům mého dětství, jaké točil třeba Jindřich Polák,“ doplnil.