“V srpnu také jeho práce uvidí návštěvníci Zemské umělecké výstavy v německém Zwieselu a v září v Karlových Varech,“ pochlubil se chlapcův dědeček Jaroslav Schlossar, který pro vnuka připravuje plátna i je rámuje.

Postižení způsobilo, že Martin odmalička nemluví a neovládá téměř končetiny. Jeho hlavním komunikačním prostředkem je zrakový kontakt a mimika obličeje. Devět let je už žákem ZŠ Čechova ulice. Protože nemá možnost vyjadřovat se běžnou řečí, je při jeho vzdělávání využívána alternativní komunikace, individuální vzdělávací program, ale i canisterapie. Pejsci pomáhají Martinovi rozvíjet schopnosti.

Prostřednictvím obrazů zachycuje své nálady, pocity a prožitky. Tvoří je za asistence pomocníků prstovými temperovými barvami. Ty si pro kompozice sám vybírá. Prostřednictvím speciálně upraveného počítače potom svůj výtvor popíše.