První připomíná muzeum v proměnách času. Vernisáž se uskutečnila včera odpoledne a zájemcům ani místo nestačilo. Druhá expozice je věnovaná zrestaurovaným skvostům. Třetí novinkou je Jeptiška a možnost výpravy na hradby.

Pokud jde o proměny času, každé oddělení muzea má ve velké síni vyhrazenou část pro svou prezentaci, ale také představení kuriozit sbírkového fondu.

Pozornost včera budila třeba žádost o založení instituce a muzejní společnosti. Pozornosti se těšilo i na snímcích zachycené uspořádání exponátů z doby, kdy muzeum získalo budovu někdejší školy. Pořadatelé akce šli ale ještě dál a ve zvětšeném měřítku zpřístupnili repliku stránek 1. výstavní knihy z r. 1905, s podpisy a vzkazy. V sousedství si je možné prohlédnout předměty, které nasbíral sám Horák. Jsou to třeba kapesní sluneční hodiny, ze dřeva vyřezaný závěsný betlém, vandrovní knížka tovaryše, oboustranně zdobený vějíř upomínka na Národní cestopisnou výstavu z roku 1895, ale také cestovní pas Josefa Wünsche nebo sekeromlat z dob neolitu a další. Mezi všemi pozornosti určitě neujde dětská rakvička z 18. století, svědek morových dnů. Paleontologové do skládanky prezentující muzeum přispěli například největší makrofosilií v Čechách vůbec Kodymirem. Kromě toho představují třeba i nejmenšího trilobita ve sbírkách, což je Sao (mládě) nalezený ve Skryjích, a proti tomu největšího ze Zahořan u Berouna. Nechybí ani amoniti. Zastoupené jsou ale také mineralogické a petrografické zajímavosti. Oddělení knihovny se kromě jiného chlubí cizojazyčnou literaturou - například knihou psanou hebrejsky, časopisem pro krajany vydaným roku 1914 v Omaze (stát Nebraska), modlitebními knížkami v pře- krásných vazbách či kuriózním časopisem Naše vítězství z r. 1925, s podtitulem V boji proti alkoholismu, prostituci, sobectví a zločinnosti. Hodně zajímavá je také učebnice deskriptivy z r. 1941. Pro plastické vyznění obsažených grafů jsou přiložené 3D brýle! „Ty dnešní tedy nejsou žádnou novinkou," upozorňují muzejníci.

Diváky obléhaná byla rovněž dvojvitrina rozmanitých a těžko zařaditelných kuriozit. Pozornosti nikoho asi neušla nádobka na slzy z 1. století, která pochází z Pompejí. „Jak se dostala do sbírek, nevíme. Známé je pouze to, že se jedná o dar doktora Tvrdka," sdělili kurátoři výstavy. Pozoruhodné jsou i zuby pakoně, veliký zub pražraloka či exemplář dalšího trilobita, u něhož se odloupla svrchní vrstva, takže svítí perletí. „Pokud jde o ten zub dravého pražraloka, šlo o největšího dravce, který kdy žil. Tlamou by prošel vzpřímený člověk," upozornil doktor Kraft.

Pozoruhodnostmi přispěly také historikové. Ať už šlo o dřevěnou perníkářskou formu, ruční italský granát či další sbírkové předměty. Přírodovědci zase překvapili vlaštovkou albínem, jezevcem lesním a … Na to už se musíte přijít podívat sami. „Chtěli jsme také ukázat na rozdíl mezi někdejší prací muzejníků a současnou. Proto tu máme model jakési pracovny ředitele s exponáty a naproti tomu ukázky naší dnešní práce. Seznamujeme též s používaným mechanismem evidence sbírkových předmětů," informovala Martina Korandová. K výstavě Zázraky restaurátorských prací a Jeptišce se vrátíme.