Zaměnil jste plátno a barvy za zvěčňování fotografií?
„Nezaměnil, jen si ukládám hezké scenérie a neopakovatelné momenty do paměti snímků.“

Nevzdáváte se tedy vyjadřování štětcem.
„Ani náhodou. Ale pracuju raději v klidu, lépe se do toho vžiju. Když malujete přímo venku, má to svá úskalí. Atmosféru místa stejně naráz nezachytíte a příště, i když se vrátíte ve stejnou dobu, je už jiná.“

Co v současnosti preferujete; olej?
„Stále raději dělám s akrylovými barvami. Vlastně poslední dobou pořád. Nemám tolik trpělivosti (smích), kterou si vyžaduje malování olejem. Schne oproti akrylovým neskonale pomalu.“

Kde nejraději tvoříte?
Na chalupě. Pokud mám kolem sebe pěkné okolí, a to na Mirošovsku a Borovensku rozhodně je, líp to jde od ruky.“

Teď ale lovíte inspiraci kolem Rokycan…
„Delší dobu se připravuju na to, abych se porovnal s Vršíčkem. Je ale natolik známý, že nebude lehké vtisknout obrazu něco nového – svého.“

Jaké další náměty vás v současnosti nejvíc lákají?
Vedle větších pláten s krajinnými motivy jsem se pustil do zachycování známých zákoutí a pamětihodností formou malých obrázků. Jednak mě to začalo bavit a kromě toho to po mně lidé žádají.“

V letošním roce jste uskutečnil dokonce dvě výstavy a byly značně odlišné. Dočkáme se brzy další?
Určitě, nových děl mám dost. Ale nechte se ještě překvapit, kdy a kde to bude.“