První etapa, jak už jsme informovali, se odehrávala v Pekingu a okolí.

Čínská kultura Veroniku zaujala, zapůsobila na ni třeba zdobnost a barevnost staveb a interiérů. „Lidé jsou tu velmi milí, mají upřímnou radost z naší návštěvy,“ uvádí.

Každý den pobytu jeale poznamenaný brzkým vstáváním a rychlými odjezdy. Návraty jsou naopak velice pozdní a únava značná. „Navštěvujeme spoustu zajímavých lokalit a všude se fotíme a zpíváme hymnu Miss World. Poslední den v Pekingu nás vzali na prohlídku čínské zdi. Byl to neuvěřitelný zážitek a přes očekávání něčeho obřího jsem ohromená, jak je to velké a krásné. Navíc se rozkládá v nádherné přírodě, takže jsem prožívala opravdu relax,“ svěřila se.

Druhý den odletěly miss na Ordos v Mongolii. Čekání na to, než všechna děvčata odbaví, se hodně protáhlo. „Navíc jsme měli budíček ve dvě ráno, ale na odpočinek po příletu jsme mohly zapomenout. Šly jsme se převléci do šatiček a čekala nás welcome večeře in Mongolia. Moc hezky nás všichni přivítali. Zatančili a zazpívali v tradičním duchu a v témže duchu se nesla i večeře. Jen jsem se vůbec nenajedla,“ píše Veronika. Místním tradičním jídlem je jehněčí a hovězí maso a servíruje se na stůl většinou i s hlavou. „Při pohledu na hlavu ovečky jsem nemohla už nic pozřít,“ prozradila důvod půstu.

Hladové ale dívky nakonec neusínaly. V hotelu jim udělali radost. „Přestože jsme se vrátily pozdě večer, jako by tušili, že máme hlad. Přichystali nám výborné jídlo – kuřecí maso, ryby, brambory a rýži,“ vypočítávala.

Další den přeletěly z Mongolie do Šanghaje a prozatímním domovem se jim stal luxusní hotel se 65 patry. „Bydlím v šestatřicátém a vidím na celé město. Ani nevím, jak slovy vyjádřit tu nádheru… Žít bych tu ale asi nechtěla; mnoho lidí a vše velmi hektické,“ vysvětluje.

Opět je čekala uvítací večeře a znovu se na ni připravovaly ve spěchu. Měly jsme deset minut na to, abychom udělaly z ošklivých káčátek krasavice. Bylo to náročné, vše jsme z kufrů vyházely, nahodily make–up, šaty a běžely. Setkaly jsme se s ministry a jinými důležitými osobnostmi. Po večeři (jídlo bylo mimochodem vynikající) jsme se přesunuly na palubu lodi. Plavba Šanghají byla zážitek. Už je ale zase půl jedné ráno a vstáváme za tři hodiny. Tak dobrou,“ rozloučila se.