V posledních týdnech jsme svědky nové politické show tiskovek ministra zemědělství Nekuly, na nichž plamenně oznamuje zřízení úřednických komisí a varovně píchá prstem do vzduchu, aby se pak v kanceláři za hradbou sekretářek schovával před odpovědností řešit skutečné problémy.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Ekonomové jasně říkají, že drahé potraviny v Česku mají dva důvody nenasytnost českých agrobaronů a chybějící konkurenci mezi českými dodavateli. Média jsou plná nářků českých velkozemědělců, jak to mají těžké, ale přitom loni vykázali nejvyšší zisky od roku 1998! A chybějící konkurence? U potravin, kde si obchody mohou vybírat mezi řadou dodavatelů z Česka i ze zahraničí, jdou už ceny dolů. Ale tam, kde je dominantní jeden či dva čeští dodavatelé, se ceny stále drží vysoko, i když vstupy do výroby jsou mnohem levnější. Proč by ale agrobaroni zlevňovali, když jejich nadměrné zisky chrání sám ministr zemědělství?

Nekulovo komando

Rozbít dominanci agroholdingů v Česku bude tvrdý a dlouhý boj. Pokud ho bude chtít stát vybojovat (jak vládní strany slibovaly před volbami), má v ruce dost nástrojů, od přenastavení dotační politiky přes podporu menších zemědělců až po výraznější otevření trhu potravinám z dovozu, které jsou při stejné kvalitě často levnější. Jenže to bude muset na ministerstvu zemědělství sedět ministr, který není z cukru.

Ten současný bohužel moc odvahy nepobral. Místo boje s agroholdingy vyhnal kontrolory do ulic, a ti obíhají obchody po celé republice a dávají vedoucím neodolatelnou nabídku buď zlevníte rohlíky, nebo dostanete pokutu. Na sociálních sítích se pro řádění inspektorů vžilo označení Nekulovo komando. A nelze se divit, když do prodejny na malém městě, kde pracují tři prodavačky, hned po otevření vtrhne pět inspektorů a celý den se pokoušejí aspoň něco najít.

Hledání se moc nedaří, jenže pokyn zněl jasně. A tak se vytvářejí statistiky, aby se ministr mohl v televizi tvářit, že něco řeší. Rád při tom užívá velká slova. Třeba „porušování potravinového práva“ jenže dvě třetiny těchto nálezů (jako třeba špatný nápis na etiketě) jdou za dodavateli potravin, většinou těmi českými. Ministr Nekula tak vlastně říká, že české potraviny nejsou kvalitní. Není to sice pravda, ale spousta lidí si tak jeho slova ke škodě českých výrobců vysvětlí.

Dalším děsivě znějícím pojmem pana ministra je „klamání spotřebitele“. Naprostá většina nálezů v této kategorii jsou věci jako upadlá cenovka, nebo to, že cena dané potraviny se od rána měnila, obchod to už změnil v pokladním systému, ale prodavačka ráno nestihla vyměnit cenovku na regále, protože na ní od otevření zakleklo Nekulovo komando.

Zneužití kontroly

Tomáš Prouza 
je prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Mimochodem, není to poprvé, kdy se politik snaží zneužít kontrolní orgány pro politické účely. Před posledními volbami se podobně chovala Jana Maláčová, která s kontrolními orgány dokonce chodila osobně. Tolik odvahy Zdeněk Venezuela Nekula nemá ale to nic nemění na tom, že pro svůj politický boj veřejně zneužívá orgány, které mají být podle zákona nezávislé.

Kdybychom neměli ministra zemědělství z cukru, už dávno máme levnější potraviny, protože by zaklekl na nenasytné české agroholdingy. Ministr, který rozumí své práci, by nikdy nepřipustil, aby české potraviny zdražily o 35 procent, zatímco ty z dovozu jen o 19 procent. Jenže ono je pohodlnější posílat pětici kontrolorů na malou prodejnu potravin a pak se chlubit tím, jak vystresovaná vedoucí dostala od Nekulova komanda flastr.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.