Vědeckému týmu z univerzity v kanadském Torontu se povedlo získat zatím nejstarší objevenou vodu na planetě. Následné zkoumání odhalilo, že je stará téměř dvě a tři čtvrtě miliardy let. Jeskyně, v níž vodu našli, byla po celou dobu nepřístupná. Výsledky bádání potvrdily, že ve vodě se nacházely živé organismy. V těchto dnech na objev upozornil web IFLScience.
Horníci okolo roku 2013 v kanadském Ontariu ve městě Timmins prohlubovali důl kvůli růstu cen mědi, zinku a zlata. Díky tomu se mohl rozšířit i výzkum vědkyně Barbary Sherwood Lollarové. V roce 2016 se dostali do hloubky téměř dvou a půl kilometru pod zem, kde se jim povedlo najít kapsu s prastarou vodou.
Nezbývalo než nevěřícně kroutit hlavou. Testy totiž ukázaly, že stáří vody je v rozmezí jedné a půl až téměř dvou a třičtvrtě miliard let. „Bylo to ohromující. Nebyla stará desítky ani stovky milionů let, ale miliardy,“ divila se vedoucí výzkumu Sherwood Lollarová, která vodu následně i ochutnala.
Nezvyklé chemické reakce
Důkaz o životě ve vodě odhalila přítomnost sirných produktů. Při další analýze odborníci zjistili, že se ve vodě vyskytují i signální molekuly. Ty mikrobiální organismy využívají ke komunikaci. „Takové množství nemohly vyprodukovat přes noc. Musely zde být napříč geologickými obdobími“, vysvětlila vědkyně pro BBC News.
Objev dokazuje, že organismy jsou schopné žít i na místech, kam nesvítí slunce. V tomto případě pro mikroby byly výživou sirné produkty, jako je vodík. „Nejsou to ty samé jako dnes, které do země prostupují díky spodním vodám. Vznikly reakcí vody s horninou za pomocí radiace,“ komentoval v tiskové zprávě.
Počátky života
Výzkumníci, kteří prastarou vodu našli, věří, že podobná se může skrývat i na Marsu. Podle nich jsou totiž pod povrchem tamní půdy kapsy se zmrzlou vodou. Hlouběji navíc může být i nezamrzlá. „Naše planeta nám potvrzuje, že jeskyně od sebe nutně nemusí být moc vzdálené, aby byly radikálně odlišné,“ řekla astrobioložka a karsoložka z Hornickotechnologického institutu v Novém Mexiku Penny Boston pro SPACE.com.
Vědci předpokládají, že počátek života na Zemi měl podobný charakter jako ten v nalezené jeskyni. Rozdílem je, že výživné materiály nevznikaly za pomoci radiace. Lane a William Martinovi z Institutu Molekulární evoluce na Univerzitě Heindricha Heineho v Düsseldorfu přišli s možnou teorii.
Raný oceán byl zásaditý a plný pozitivně nabitých protonů. Otvory na jeho dně chrlily hořké tekutiny s negativně nabitými ionty. Mezi nimi se vytvářel náboj. „Bylo to něco jako baterka,“ vysvětlil Lane. Ta nejspíše pomáhala reakcím, které vytvářely živné materiály pro první organismy.
Jak chutná dvě miliardy let stará voda?
Podle vědkyně Barbary Sherwood Lollarové, která ji ochutnala, je voda hořká a daleko slanější než mořská, za což mohou reakce s horninou. Podobné testování nálezů přitom není dle odbornice nic výjimečného. „Pokud jste geolog, nejspíš jste už olízli spoustu kamenů,“ vtipkovala Lollarová pro CNN.
