Lidé žijící v Evropě zkoušeli drogy dříve, než si kdokoliv myslel. Vědce nejvíc překvapilo, že se s nimi neléčili, ale užívali je rekreačně. Na nové studii spolupracovali odborníci z Milánské univerzity s kolegy z nadace IRCCS Ca' Granda Ospedale Maggiore Policlinico di Milano. Publikovali ji v časopise Journal of Archaeological Science.

Tým podle portálu Phys.org provedl toxikologickou analýzu zachovalých mozků dvou mumifikovaných lidí, které výzkumníci již dříve objevili v milánské kryptě Ca' Granda uvnitř kostela Beata Vergine Annunciata. Hrobka sloužila jako pohřebiště lidí z místní nemocnice Ospedale Maggior, jež se zaměřovala na chudé a znevýhodněné, a to po dobu celého 17. století.

Nakonec zjistili, že obě mumie měly v mozku aktivní složky koky, neboli kokainovníku pravého, což ukazovalo na to, že před smrtí tito lidé žvýkali její listy. „Tato studie umožňuje zpětně datovat příchod lístků koky do Evropy o téměř dvě stě let,“ citoval vědce portál The Debrief.

Překvapení vědců

Odborníky takové zjištění překvapilo, protože dříve předpokládali, že se kokain do Evropy z dostal až v 19. století. Lidé žijící v různých částech Jižní Ameriky žvýkali lístky keře koky po tisíce let. Vědci si ale mysleli, že se do celého světa návyková látka s povzbuzujícími účinky dostala až poté, co se zjistilo, že lístky jde zpracovat na krystalky kokainu, jak ho známe dnes. V Evropě se poté stala oblíbenou rekreační drogou.

Výzkumný tým chtěl zároveň zjistit, k jakým účelům drogu Evropané v minulosti využívali. Prostudoval proto farmakologické záznamy ze zmíněné nemocnice a zjistil, že se v nich nevyskytují žádné zmínky o tom, že by se kokainem někdo v 17. století léčil. Podle odborníků je možné, že drogy brali dva zkoumaní Evropané rekreačně. Všimli si totiž, že jejich místo a způsob pohřbení napovídá, že byli chudí, což naznačuje, že byla koka v té době levná a dostupná.

Nový pohled na globální obchodní sítě s drogami

Zjištění podle odborníků nejenom přepisují časovou osu užívání drog v Evropě, ale také poskytují nový pohled na globální obchodní sítě, které spojovaly Evropu s Amerikou během raného novověku.

Výsledky zdůrazňují propojenost světa, kdy si látky, jako byl kokain, razily cestu přes oceány a kontinenty dlouho předtím, než se staly součástí mainstreamové kultury. „Tato studie umožňuje lépe pochopit, jak se v průběhu staletí měnilo užívání kokainu v Evropě, který začal jako rekreační nebo léčebná látka, v 19. století se vyvinul jako lék a ve 20. století se stal široce rozšířenou látkou zneužívanou pro psychoaktivní vlastnosti a také příčinou pětiny úmrtí na předávkování na celém světě,“ zmínili experti ve studii.

Dnes už je kokain dobře známá droga, jež společně s pervitinem patří mezi stimulační látky. Přibližně půlhodinu po požití se dostavují pocity síly, zvýšeného sebevědomí a síly. Člověk přestane být unavený, ztratí chuť k jídlu a začne mu kolísat nálada. Po odeznění účinku nastává deprese až vyčerpání.

Jednu z nejnávykovějších látek na světě pašeráci převážejí různými způsoby, od krabic s banány až po vlastní střeva. V červenci tohoto roku dokonce výzkumníci zjistili, že se kokain nachází i v tělech ostronosých žraloků ulovených u břehů brazilského státu Rio de Janeiro.