VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Korytár: vítěz půlmaratonu aneb jak se nepřipravit ideálně

Rokycany - Rokycanský vytrvalec trénoval poblíž Monte Carla. Přijal výzvu zúčastnit se běhu na 21 kilometrů a bylo z toho celkové 27. místo

11.2.2015
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: Jiří Mach

Ze zajímavého tréninkového kempu v zahraničí se vrátil vytrvalec Ján Korytár. Zde jsou jeho zážitky:

Druhým rokem jsem absolvoval s kamarádem a vynikajícím běžcem Romanem Sladkým začátkem února soustředění v Rocquebrune Cap Martin. Nachází se v těsném sousedství Monte Carla. Za příjemného počasí zde lze v zimním období kvalitně natrénovat. Zjistili jsme, že druhý den po našem příjezdu se zde koná půlmaraton z Nice do Monaca nazvaný La Course du Soleil. Jenže jsme nestihli termín přihlášek vypsaný na oficiálních stránkách akce a přes maily zaslané organizátorům se nám nepodařilo se předem přihlásit. Přesto jsme se rozhodli, že poběžíme. I když bez startovních čísel.

Naši účast provázela řada neočekávaných a neobvyklých událostí a příprava na ni nebyla zdaleka ideální. První komplikací byla probdělá noc v autě z pátku na sobotu při cestě do Monaca. Večer před závodem jsme se ještě při pobřeží stačili alespoň osm km proběhnout.

Přišla neděle 1. února a s ní den závodu. Tím začal sled nevšedních událostí. Start závodu byl už v devět hodin. Do Nice to bylo asi 30 km a plánovali jsme odjezd na 7.15. Jenže vzbudit nás musel kamarád, který nás vezl a do pokoje se dostal oknem. Zaspali jsme! Honem rychle se umýt, obléct, něco málo posnídat a jeli jsme. Do závodního jsme se převlékli v autě a do Nice dorazili 15 minut před startem. V kanceláři se nám podařilo přemluvit pořadatele, kteří dali zdarma dvě startovní čísla a o motivaci bylo postaráno.

Roman běžel první půlmaraton po osmi letech kvůli problémům s achillovkami. Plánoval, že bude spokojen s časem 1:30 min. Mé plány byly smělejší, chtěl jsem zaběhnout okolo 1:25 min a vyhrát veterány nad 60 let.

Devátá se blížila a my jsme se dostali do prostoru startu asi dvě minuty před výstřelem. Bez jakéhokoliv rozcvičení a rozklusání. Bohužel až v poslední třetině dlouhého hada v počtu 1500 běžců. Přes minutu uplynulo po startovním výstřelu, než jsme se dostali k čáře a následující kilometr a půl se museli probíjet zástupy hodně pomalu se pohybujících běžců. Až do pátého kilometru jsme se pak dostávali přes rekreační účastníky, kteří nás blokovali v rychlém tempu.

Profil závodu byl náročný. Od moře jsme stoupali do kopečků, které následně sebíhali. Dvakrát se nám postavily do cesty schody. Převýšení bylo více než 400 metrů a navíc foukal poměrně silný protivítr. Nedařilo se mi chytnout žádné skupinky, která by odpovídala mému tempu. Neustále předbíhám běžce přede mnou, ale za chvíli běžím opět sám, protože jejich tempo je pro mě pomalé. Bohužel v těch největrnějších pasážích jsem se neměl za koho schovat. Celý závod jsem někoho předbíhal, ani jediný běžec se v průběhu závodu nedostal přede mne. Stejně na tom byl Roman, který běžel několik minut za mnou.

Trasa závodu vedla z Nice podél pobřeží zprvu zastavěnou částí kolem rezidencí obklopených zahradami. Neustále se měnil rytmus běhu, protože je to stále nahoru, dolu a k tomu prudké zatáčky. Na desátém kilometru jsme přiběhli do městečka u moře a zde pokračovali po pobřežní promenádě. Docela mne zaskočilo, že silnice při pobřeží, po které jsme běželi, nebyla uzavřena a pro vytrvalce byl vyhrazen jen pruh při její pravé straně. Na 15. kilometru začalo nejtěžší stoupání, které končilo po dvou a půl kilometrech. Odtud to bylo jen čtyři km do cíle, a bylo to víceméně z kopce. To mi dodalo nové síly, takže jsem stupňoval tempo. Poslední kilometry vedly městskou zástavbou v Monacu. Doběhl jsem do cíle v čase 1:25:59 a maximálně spokojen, protože pak jsme se dověděli, že cíl byl z technických důvodů prodloužen o 300 metrů. Když jsem odečetl čas strávený na startu a v tlačenici po něm, odpovídalo to mým představám o kvalitním výsledku. Roman byl v cíli za 1:31:11 a celkově skončil na 82. místě.

Velké překvapení nás čekalo při pohledu na výsledkovou listinu. Zjistili jsme, že jsme zde uvedeni pod jmény původně přihlášených na naše čísla. To Romanovo navíc patřilo ženě, čímž se stalo, že doběhl jako druhá žena absolutně! Trochu jsme tak způsobili organizátorům zmatky. Protože jsme nechtěli ublížit nejlepším ženám, zašli jsem za pořadateli a situaci uvedli na pravou míru.

Já jsem doběhl na 27. místě absolutně a samozřejmě dle mého hesla, že není důležité se zúčastnit, ale vyhrát, jsem byl nejlepší ve své kategorii a převzal jsem od pořadatelů hezký pohár. Veni,vidi,vici!

Autor: Redakce

11.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

PŘÍMO V PROSTORÁCH Probační a mediační služby Rokycany její vedoucí Zdeňka Blažková zodpovídala dotazy studentů Gymnázia a Střední odborné školy Rokycany.

Gymnazisté se vydali za odborníky z mediační služby

Roman Hubník.

Hubník: Škoda první půle

Karolína Kapounová půjde poprvé k volební urně

Příkosice – V červnu bylo Karolíně Kapounové z Příkosic osmnáct let. Letos poprvé půjde k volbám. Osud republiky jí není lhostejný.

Desetičlenná komise velela Mýtu

Mýto - Bezmála dvanáct set oprávněných obyvatel mohlo odevzdat svůj hlas v Mýtě.

Raková jede do Mýta, Radnice do Strašic

Rokycansko – Fotbalisté se posunuli do podzimního finiše.

Nemocnice hledá šéfa představenstva

Rokycany – Rada Plzeňského kraje schválila vypsání výběrového řízení na obsazení předsedy představenstva společnosti Rokycanská nemocnice, a. s.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení