„Do firmy jsem nastoupil jako středoškolák, měl jsem po vojně a začínal jsem ve výrobě armovaných produktů. To se psal rok 1983 a mne zlákala nabídka bytu,“ začíná své vyprávění Václav Rada.

„V roce 2016 jsem po 33 letech ve firmě dostal nabídku dělat vedoucího závodu, můj tehdejší vedoucí odcházel do důchodu a já jsem nastoupil na jeho místo. Za dobu svého působení jsem prošel směnami i různými druhy výroby, takže jsem závod velmi dobře poznal. Hodně mi pomohly i otevřené hranice a možnost poznávat podobné závody v Evropě, to byla také velká škola,“ říká dále vedoucí závodu.

Od stánku s bagetami se Libeřské lahůdky dostaly až na pět milionů chlebíčků ročně. Ústupky při výrobě majitelé nikdy nedělali.
Od stánku s bagetami na miliony chlebíčků ročně. Libeřské lahůdky slaví 30 let

Za dobu působení ve firmě zažil řadu změn. „U nich většinou platí, že některé jsou nám příjemné, některé méně. Ale tak to v životě chodí. Měnil se sortiment i strojové vybavení, narostl také počet pevnostních tříd a tříd objemových hmotností našich tvárnic, nové jsou i rozměrové řady. Velkou změnou byla také paletizace výroby v polovině devadesátých let a přechod na současný systém palet. V roce 2007 se zásadně změnila technologie mletí, dříve jsme mleli suchou cestou, od roku 2007 meleme písek smíchaný s vodou. Velkými investičními akcemi byly také rozšíření skladovací plochy, výstavba nové kotelny a přemístění drtičky z německého výrobního závodu do Chlumčan,“ pokračuje s úsměvem ve vzpomínání vedoucí závodu.

Za svůj hlavní úkol v pozici vedoucího závodu považuje Václav Rada udržet kvalitu lidí, kteří tady pracují. A z hlediska věku optimálně poskládat tým, aby v něm byli lidé mladí, středního věku i zkušení starší pracovníci.

Generační rovnováha 

„Ta generační rovnováha je z mého pohledu důležitá, i když ne vždy je možné ji optimálně vybalancovat. Jeden člověk fabriku nedělá, klíčem je mít dobře složený kolektiv, který ví, co má dělat a který chce vždy laťku kvality své práce posunout o něco výš. Mým cílem je také udržet konkurenceschopnost a výkon závodu v čase. Díky minimalizaci velkých výkyvů se nám pak daří snižovat výrobní náklady. Jinými slovy to znamená dívat se na náš závod z dlouhodobého hlediska, nevidět jen okamžitý stav a řešit aktuální problémy, ale myslet i na budoucnost,“ upozorňuje Rada.

Kofola.
Nachmelená opice i Kofola. Slavné nápoje z Krnova podraží, chystají retronovinku

Roky mu sice přibývají, přesto se Václav Rada pořád snaží zůstat fyzicky aktivní. Když je to možné, namísto do auta sedne na kolo. Psychickou zátěž z práce kompenzuje pořád sportem, to je jeho osobní recept. V mládí aktivně hrával házenou a pravidelná zátěž z tohoto krásného sportu jej naučila udržovat se fit po fyzické i psychické stránce.

„Každému bych také přál, aby si dokázal vytvořit rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a aby tu rovnováhu udržel co nejdéle. Když je rodina v pohodě a radost člověku dělají i děti, tak úplně jinak zvládá i práci a starosti, které život přináší,“ uzavírá Václav Rada své vyprávění filozofickou myšlenkou, která jen potvrzuje jeho životní optimismus…