Zdroj: REGIOV Česku je nezaměstnanost dlouhodobě nízká. V lednu byla podle Úřadu práce na úrovni čtyř procent, a konkrétně v Plzeňském kraji činila dokonce jen 3,2 procenta. V celé zemi se tak firmy potýkají s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Jaká panuje situace v Plzeňském kraji?
Členské firmy nám dlouhodobě hlásí nedostatek zaměstnanců napříč všemi obory i většinou profesí. Některé říkají, že když dojde k nárůstu poptávky po jejich službách, není největší starostí to, kde seženou nové technologie či kterým směrem rozvinou firmu, ale kdo pro ně bude pracovat.

Má podle vás trh práce nějaké skryté rezervy?
Budeme‑li mluvit o České republice jako celku, nabízejí se v zásadě dvě možnosti. Buď dovezeme pracovníky ze zahraničí, nebo budeme muset lépe nastavit zákoník práce. To znamená tak, aby firmám umožňoval efektivně zaměstnávat osoby, které nemohou pracovat na plný úvazek, tedy například lidi na rodičovské dovolené. Stát by měl dát zaměstnavatelům možnost, aby mohli nabídnout volnější formu práce v podobě dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce.

S novelou zákoníku práce se ale od letošního roku zaměstnávání lidí na dohodu většině zaměstnavatelů zkomplikovalo. Zatímco dříve firma nemusela s dohodářem administrativně ztrácet mnoho času, dnes už prakticky není rozdíl mezi tím, jestli mám dohodáře, nebo zaměstnance. Administrativa je skoro stejná. Firma si pak raději najde jednoho zaměstnance, než aby zaměstnávala na stejnou pracovní dobu například dva rodiče pečující o děti. Chráníme pozici zaměstnance, ale trpí tím celé pracovní prostředí.

Je Plzeňský kraj v tomto ohledu něčím specifický?
Česká republika vždycky byla z geografického hlediska klínem v boku Německa a náš kraj se nachází v čele tohoto klínu. Jsme jedním z nejrozlehlejších regionů, ale přitom máme nejnižší hustotu obyvatel. Dochází k tomu, že se lidé stěhují za prací směrem k městům, jako jsou Plzeň, Domažlice, Klatovy nebo Tachov, což způsobuje vylidňování příhraničních oblastí.

Jsme zároveň i logistickým centrem. Náš region protíná většina spojnic ze střední a východní Evropy směrem do Německa. Je tedy logické, že řada německých firem u nás má dceřiné společnosti, které umisťují tak, aby to z jejich pohledu dávalo smysl. Tedy především podél dálnice D5, případně na Tachovsku či Domažlicku.

Plzeňský kraj sousedí s Bavorskem. Do jaké míry je přítomnost velkého, bohatého souseda pro české podniky výhodou a čím jim život naopak komplikuje?
Čím blíže jste jako podnikatel hranici, tím více bojujete se skutečností, že na stejné pracovní pozici bude v Německu mzda v podstatě dvojnásobná. Nicméně za takovou prací je třeba dojíždět, roli hraje i jazyková bariéra, a tak vám řada lidí řekne, že se jazyk učit nehodlá nebo do zahraničí jednoduše nechce.

Musíme ale také vnímat, že jsme exportní ekonomika a že náš vývoz do Německa je vyšší, než kolik tam v součtu vyváží Rusko a Turecko. Naše hospodářství je ve vleku toho německého. Pokud ekonomiku a naše podniky drží něco nad vodou, tak jsou to právě Němci.

Hovoříme spolu o nedostatku kvalifikované pracovní síly. České podniky dlouhodobě vzhlížejí k německému modelu duálního vzdělávání, kdy dochází k propojení odborné výuky s praxí ve firmách. U nás se ale podobný systém prozatím prosadit nepodařilo. Je nějaká naděje na změnu?
V rámci Regionální rozvojové agentury (mezi její zakladatele patří Plzeňský kraj, město Plzeň, Hospodářská komora a Úřad práce – pozn. red.) vznikl Pakt zaměstnanosti, který nám v Plzeňském kraji pomůže do budoucna usměrnit kapacity škol tak, aby nabídka absolventů odpovídala poptávce ze strany firem.

To je také naše odpověď na německý systém duálního vzdělávání. My bychom se od Němců mohli učit, vzít jejich dobrou zkušenost a přenést ji k nám, ale to, co funguje v Německu, ještě nemusí fungovat u nás.

Proč myslíte?
Velké firmy jsou schopné praxi studentům nabídnout, ale čím je firma menší, tím větší je pro ni problém se do systému duálního vzdělávání zapojit. Obávám se, že pokud by byl ze strany škol vyvíjen tlak na realizaci duálního vzdělávání, podniků, které by byly schopné se do něj zapojit a zabezpečit potřebné kapacity, by nebylo tolik, aby se duálního vzdělání dostalo všem a na adekvátní úrovni.

Právě proto jsme vytvořili zmiňovaný Pakt zaměstnanosti. Dotazujeme se firem, zda by měly zájem o spolupráci se školami a v jakých oborech. V případě, že studenti v konkrétních oborech potřebují praxi, je třeba najít podniky, které jim tu praxi umožní. Pokud škola vychovává CNC obráběče, ale firma nabízí praxi pro mechatroniky, tak se nabídka s poptávkou nepotkávají. V paktu zjišťujeme, jaké kvalifikace firmy potřebují, a pak se snažíme mluvit se školami a říci jim, jaké obory budou zapotřebí a jací absolventi naleznou na trhu uplatnění.

Pochvalujete si práci Regionální rozvojové agentury. Z čeho jsou vlastně podobné aktivity financovány? Využívá agentura také evropské fondy?
Příjemci výstupů Regionální rozvojové agentury je město Plzeň, Plzeňský kraj a využívají je i ředitelé konkrétních škol, kteří ale zároveň nejsou v pozici, aby si podobné průzkumy nebo koncepce mohli objednat komerčně. Pracuje na tom nemalé množství lidí, jejich činnost je třeba nějakým způsobem financovat a evropské fondy lze na tyto účely využít.

Zapojuje se plzeňská hospodářská komora do projektů na podporu zaměstnanosti nebo zvyšování kvalifikací také sama?
Vloni jsme například úspěšně dokončili jeden větší vzdělávací projekt, který nám umožnil poskytnout podporu stovkám firem. Firmy měly možnost využít nabídku vzdělávání v oblasti pracovního práva nebo jazykových dovedností. Nabízeli jsme ale i rekvalifikační svářečský kurz a průběžně také poskytujeme školení ve Wordu, Excelu a dalších měkkých dovednostech. Komora také zabezpečuje vzdělávací kurzy pro cizince, nyní především pro Ukrajince. Ty probíhají v českém jazyce a jejich cílem je, aby se cizinci mohli lépe integrovat a naplno působit v českých firmách.

Komora průběžně využívá dotační tituly. Jedná se vlastně o jeden ze zdrojů, kterými si vyděláváme na svou činnost a jež nám zároveň umožňují poskytovat členům smysluplné služby.

Jan Vitásek, EURACTIV.cz