Snímky zachycují dva odlišné světy - první je svět žen, které pod rouchem zasvětily většinu života Bohu a pomoci bližním.

Druhý je plný žen, jež se rozhodly odhodit nejen šat, ale především stud a poodhalit křivky svého nahého těla. Právě do tohoto světa patří fotografie Ivety Juchelkové.

„Na výstavě je asi třicet pět mých převážně ateliérových fotografií, což je věc, která mě momentálně baví nejvíce. Zatímco dříve jsem častěji fotila venku a zakomponovala lidskou postavu do prostředí, které mě zaujalo, teď si více pohrávám s detaily. Baví mě kombinovat přirozené světlo s ateliérovým. Tělo zvýrazním světly, což je úplně jiná práce,“ přiznává Iveta Juchelková.

Nápad uspořádat výstavu společně s fotografkou Zuzanou Štolcovou vznikl přirozeně - obě autorky se dobře znají a spolupracovaly i na jiných projektech.

„Zuzka má skvělé oko a o záběru hodně přemýšlí. Naše různé pohledy se skvěle doplňují,“ podotýká.

Iveta Juchelková se fotografování věnuje od osmnácti let, kdy dostala svůj první fotoaparát. Asi nejvíce ji ovlivnila práce v ateliéru Pavla Motana v Lipníku nad Bečvou, kde pronikla do tajů tvorby. Vystudovala obor tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě, a odtud byl jen krůček k vlastní umělecké kariéře.

Zřejmě nejvíce ji ovlivnili pedagogové Miloslav Stibor a Pavel Mára - fotografové, kteří svými snímky zachycují odhalenou krásu lidského těla.

„Mám ráda celý proces vzniku fotografie a i v dnešní technické době upřednostňuji klasickou černobílou fotografii,“ popisuje.

Originální autorka pracuje jako fotografka v Muzeu Komenského v Přerově. Její další vášní a zálibou je i sport.

„Vystřídala jsem hodně sportů - lyžování, basketbal, běhala půl maratony. V posledních šesti letech mě asi nejvíce baví závodní cyklistika - člověk si zlepší fyzičku a zároveň může z kola pozorovat krajinu,“ uzavírá.