Inscenace Co to píšeš, miláčku vypráví příběh dvou na první pohled harmonických manželských párů, jejichž vztahy ale nejsou ve skutečnosti tak pohodové. Jeden muž kryje nemanželský poměr druhého. Stalo se, že jste musel krýt kamaráda, protože vám řekl něco důvěrného, co nesměl nikdo vědět?
Myslím, že ne. Naštěstí se v životě setkávám s lidmi, kteří jsou relativně féroví, a když mají trable, řeší je na rovinu, nemlží. Ale mám pocit, že se ve hře pozná spousta jednotlivých lidí, možná i spousta párů, které uvidí to, co důvěrně znají ze svého života.

Miroslav Etzler se synem v show Jana Krause: 

Zdroj: Youtube

Jak probíhaly přípravy? Řešili jste v jejich rámci mezi sebou téma mezilidských vztahů?
Na to nebyl vůbec čas. Přípravy probíhaly vcelku rychle, žádné povídání či rozebírání, jak tomu u některých divadelních věcí obyčejně bývá. Měli jsme s Lenkou Vlasákovou pět dní před premiérou čtyřdenní zájezd na Slovensko, takže jsme ani moc nezkoušeli. Bylo to hektické.

Diváci se u mnoha dialogů hlasitě smáli. Měli jste to vy sami při zkoušení stejné?
Když jsme hru poprvé četli u stolu, smáli jsme se, ale potom nám to pomalu tuhlo. Dnes jsme představení hráli poprvé před diváky, neměli jsme veřejnou generálku, takže to bylo takové… nejisté. Ale myslím, že je vidět, že se máme rádi a drobné nedostatky nám lidé snad odpustili.

Miroslav Etzler
Miroslav Etzler: Chci se po boku syna učit to, co jsem málem zapomněl

Všichni jste spolu vystupovali už dříve?
Mockrát. Tedy s Láďou (Ladislav Hampl, pozn. red.) i Lenkou jsme spolu točili, s oběma také hraji i divadlo. A Verča (Veronika Svojtková, pozn. red.) je pro mě moc krásným překvapením. Nová kolegyně, kterou jsem do začátku zkoušení znal jen od vidění, ale myslím, že jsme si sedli a jsme skvělý tým.

Hrál jste už v expresivnější komedii? V Co to píšeš, miláčku zaznívá mnoho sprostých slov…
No jasně! Třeba v coolness dramatice je těch slušnějších slov minimum. Tady jich je přiměřeně. Musíte vzít v potaz, že jde o příběh blba, který píše romány o továrně na sardinky, a najednou vytvoří pornografický román o dvacetiletý holce. Vulgarismy tady jsou, ale přijde mi, že jich není příliš mnoho. Pět až šest? Což na hodinu a půl představení není nic hrozného. Znám hry, kde je jich za minutu padesát. I tady se uvažovalo, že by se sprostá slova zjemnila, ale nejde to. V této hře být musejí.

Miroslav Etzler s kolegy na premiéře komedie Co to píšeš, miláčku:

Co dalšího vás v nejbližší době čeká?
Upřímně teď přemýšlím, jestli není nejvyšší čas pověsit všechno na hřebík.

Proč? Vaši příznivci by nebyli moc rádi…
Práce mám před sebou dost, ještě si mě užijí! Říká se, že není dobré zveřejňovat projekty, na kterých vám záleží, to aby se něco nestalo. Ale prozradím, že mě čeká dobré natáčení. Taky se budu podílet na projektu u příležitosti sedmdesátých narozenin Simony Stašové, má je příští rok… Je toho spousta, uvidíme, co bude. Já nevím, jestli do zítřka přežiju. V mém věku už musím být opatrnej. (smích)

Simona Babčáková
Simona Babčáková: Vstávám z popela jako Fénix

Koncem roku vás čekají kulatiny…
Ano, šedesátka. Žádný večírek ale neplánuji. Padesátiny jsem si oslavil u moře ve Vietnamu a šedesátiny oslavím třeba někde na horách u smrku nebo borovice. Nemám rád opulentní setkávání a od jistého věku už na žádné takové akce nechodím. Přijde mi to jako ztráta času.