Kliknutím zvětšíteDokážete je vyjmenovat všechny? Tipli byste si, že dokonce pořád existuje absolutní monarchie? A víte, že jedna země má nejvyšší monarchy hned dva?
Andorra
Andorrské knížectví, mikrostát rozkládající se v Pyrenejích mezi Francií a Španělskem, je co do státního zřízení v Evropě raritou. Společně mu vládnou totiž hned dvě spoluknížata Joan Enric Vives i Sicília (od roku 2003) a Emmanuel Macron (od roku 2017). Toto jedinečné uspořádání vyplývá z historické smlouvy z roku 1278 mezi biskupem z Urgellu a hrabětem z Foix.
Každému ze spoluvládců náleží titul co-prince a oslovení „jeho excelence“. Jedním z nich je vždy biskup Urgelské diecéze (jímž je nyní Joan Enric Vives i Sicília), druhým pak francouzský prezident (Emmanuel Macron). Titul ani jednoho ze dvou monarchů není dědičný. Zatímco biskup je doživotně jmenován papežem, prezidentovi zůstane titul jen po dobu, kdy je v prezidentském úřadu.
Spoluknížata také ve skutečnosti nemají příliš velkou politickou moc. Tu drží v rukou tamní parlament v čele s předsedou vlády.
Lucembursko
Státním zřízením konstituční monarchií je Lucemburské velkovévodství. V jeho čele stojí velkovévoda, kterým je v současné době Jindřich I. Lucemburský (od roku 2000), a Lucembursko je tak vůbec posledním suverénním velkovévodstvím na světě.
Lucembursko, jehož sousedy jsou Belgie, Německo a Francie, je s rozlohou 2586 kilometrů čtverečních jednou z nejmenších zemí Evropy. Současný stát byl vyhlášen v roce 1815 na Vídeňském kongresu, až do roku 1890 bylo však Lucembursko v personální unii s Nizozemím, což v praxi znamená, že král Nizozemska byl současně velkovévodou Lucemburska. K rozdělení došlo až po smrti Williama III., kdy na nizozemský trůn usedla jeho dcera Wilhelmina, zatímco lucemburské velkoknížectví připadlo Adolphovi. Tehdejší zákony totiž vylučovaly, aby by se velkovévodkyní stala žena.
Zákony byly posléze změněny, aby mohla titul zdědit i nejstarší dcera, ale jen v případě, že velkovévoda neměl mužského dědice. Teprve v roce 2011 současný velkovévoda vydal dekret, podle kterého dědí titul nejstarší dítě vládnoucího monarchy bez ohledu na pohlaví.
Velkovévoda Jindřich I. Lucemburský stojí v čele Lucemburského velkovévodství.
Nizozemsko
Dědičně volený titul král náleží hlavě Nizozemského království, které je konstituční monarchií. Od roku 2013 vládne této zemi Vilém Alexandr Nizozemský. Na trůn nastoupil poté, co jeho matka královna Beatrix abdikovala.
Za zmínku stojí, že Vilém Alexandr je prvním mužským panovníkem od roku 1890. Posledním mužským monarchou byl jeho prapradědeček Vilém III., po kterém vládly tři ženy.
Nizozemské království je tvořeno nejen evropským Nizozemskem, ale také dalšími třemi zeměmi. Těmi jsou Aruba, Curaçao a Svatý Martin, které však fungují do značné míry nezávisle.
Belgie
Belgické království je federativní konstituční monarchie rozkládající se v západní Evropě. Hlavou státu je král Filip Belgický. Jedná se o dědičný titul, který Filip získal po abdikaci svého otce v roce 2013.
Belgická federace se skládá ze tří regionů (rozčleněných podle principu územních), kterými jsou Vlámský region, Valonský region a Region Brusel-hlavní město. Každý z těchto regionů má svůj vlastní parlament. Aby to však nebylo příliš jednoduché, Belgické království se dále skládá ze tří společenství (podle jazykového principu) – Vlámy (holandsky mluvící), Valony (francouzsky mluvící) a nejmenší německojazyčné společenství. I tyto jazykové skupiny mají své parlamenty. Zatímco Vlámové mají parlament totožný s Vlámským regionem, zbylé dvě jazykové skupiny mají své vlastní parlamenty. K tomu ještě funguje v Belgii parlament federální. Pokud jste se v tom už stihli úplně ztratit, nevadí. Stačí si zapamatovat, že Belgie na svém území hostí hned šest parlamentů, čímž je naprostou raritou.
Švédsko
Psal se rok 1973, když na švédský trůn usedl král Karel XVI. Gustav, a to po smrti svého dědečka Gustava VI. Adolfa. Jeho funkce je ze všech monarchií v Evropě zřejmě tou nejvíce ceremoniální.
Ačkoli ve Švédsku funguje parlament už od začátku 18. století, postupně byla moc krále v ústavních zákonech upravována, až roku 1975 přišli tamní králové i o své poslední zbytky moci. Dnes nemůže hlava Švédska ani jmenovat vládu. Král dokonce přišel i o formální roli nejvyššího velitele, i když na nejvyšší vojenské hodnosti v armádě, letectvu a námořnictvu má nárok nadále.
Funkce švédského krále Karla XVI. Gustava je v dnešních dnech už čistě ceremoniální.
Dánsko
Boží pomoc, láska lidu, síla Dánska. Tak zní osobní heslo Markéty II., královny Dánského království. Ta je hlavou Dánského království od roku 1972. Po smrti britské královny Alžběty II. se tak Markéta II. stala nejdéle vládnoucím žijícím panovníkem v Evropě.
Zajímavostí je, že když po smrti svého otce Frederika IX. nastoupila Markéta II. na trůn, stala se první dánskou královnou po takřka šesti staletích. Poslední ženou v čele Dánského království byla před ní mezi lety 1375 a 1412 královna Margrethe I.
Co se týče Dánska jako takového, patří k nejstarším královstvím na Evropském kontinentu. První zmínky o dánských králích pocházejí již z 8. století. Od roku 1848 je Dánsko konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Za zmínku určitě stojí i skutečnost, že Dánsko patří k nejvíce ekonomicky a sociálně rozvinutým státům světa.
Španělsko
Jednou z posledních monarchií, ve které titul krále dědí přednostně mužský potomek krále, je Španělské království. V současnosti je jím Filip VI. Španělský z rodu anjouských Bourbonů. K moci se dostal v roce 2014, a to po abdikaci svého otce Juana Carlose I.
Zajímavostí je, že právě otec současného krále byl tím, kdo začal v roce 1978 intenzivně pracovat na obnově demokracie ve své zemi. Španělsko totiž ve dvacátém století zažilo těžké časy, když se roku 1939 dostal k moci Francisco Franco a v zemi nastolil několik let fašistické diktatury. Podle odhadů nechal Franco popravit na 180 tisíc lidí.
Již za své vlády však Franco rozhodl, že se Španělsko stane opět monarchií a moc po něm převezme vnuk svrženého španělského krále Alfonse XIII.
Filip VI. Je králem Španělského království od roku 2014.
Monako
Titul suverénní kníže náleží hlavě Monackého knížectví. Od roku 2005 je knížetem tohoto městského státu ležícího na středomořském pobřeží Francouzské riviéry Albert II. Monacký. Vzhledem k tomu, že titul kníže náleží i dalším členům vládnoucí rodiny, panovník používá ještě přídomek „Svrchovaný“.
Monacký kníže má výrazný vliv na politiku státu. V jeho moci je většina exekutivy či navrhování zákonů, zároveň mu náleží i soudní moc. Jako poradní orgány má Albert II. k ruce jedenáctičlennou korunní radu a dvanáctičlennou státní radu.
Za připomínku určitě stojí, že Monako je druhým nejmenším státem světa. Plocha, kterou zabírá, jen lehce přesahuje dva kilometry čtvereční. Svou krásou však malé rozměry plně vynahrazuje. Knížectví se řadí mezi nejluxusnější světová letoviska. Známé je zejména pro nádhernou přírodu a slavný závod Velká cena Monaka, který je součástí mistrovství světa Formule 1.
Lichtenštejnsko
Velké pravomoci má podobně jako v Monaku i panovník Lichtenštejnského knížectví, kterým je Hans Adam II. Přesným titulem suverénní kníže může svolávat referenda, odvolávat ministry i celou vládu, navrhovat nové právní předpisy či vetovat zákony.
V roce 2003 navíc bylo celostátním hlasováním v referendu odsouhlaseno další zvýšení pravomocí knížete. Před samotným hlasováním Hans Adam II. občanům hrozil, že pokud nebude zákon schválen, odstěhuje se i s rodinou na své panství v Rakousku.
Hans Adam II. se na trůn dostal v roce 1989, většinu vládních povinností však už za něj v dnešních dnech vykonává jeho syn a dědic Alois.
Norsko
Státním zřízením parlamentní monarchie je Norské království, v jehož čele stojí král Harald V. Ten nastoupil na trůn v roce 1991 po smrti svého otce Olafa V. Tamní ústava vkládá králi do rukou velká práva, která jeho jménem vykonává vláda. Tu sice teoreticky může král jmenovat dle svého vlastního uvážení, od roku 1884 však jmenuje vládu, která vyhrála volby.
Harald V. je zároveň hlavou Norského království i Norské církve. Je také vrchním velitelem ozbrojených sil a samozřejmě plní reprezentativní funkci.
Vatikán
Malinký městský stát, který se nachází v samotném srdci Říma, je nejen nejmenším státem na světě, ale také poslední absolutistickou monarchií v Evropě. Vatikán se stal oficiálně nezávislou zemí v roce 1929, přičemž absolutním vládcem je papež. Tím je v současné době Jeho Svatost František, kterého zvolilo konkláve v březnu roku 2013.
Vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio se narodil v roce 1936 v Buenos Aires. Je tak vůbec prvním papežem z amerického kontinentu a také prvním z Tovaryšstva Ježíšova. Obecně je velmi výjimečné, aby byl papežem člověk narozený mimo Evropu. Před Františkem to byl v 8. století Řehoř III., který pocházel ze Sýrie.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
