Když 29. listopadu 1987 vyhlásil kardinál František Tomášek svým pastýřským listem pastorační iniciativu desetiletí duchovní obnovy národa, pro jehož jednotlivé roky byli jako patroni vybráni někteří z českých světců či blahoslavených, připadl na Zdislavu rok 1991. Stala se partnerkou rodinného života. Podobně jako Anežka Česká, jež celé desetiletí duchovní obnovy "odstartovala", byla Zdislava v té době "pouze" blahoslavenou. A stejně jako ona se ještě před koncem iniciativy dočkala své kanonizace.

Poslední léta jejího života pak měl připomenout celovečerní film, který v roce 1994 natočil zkušený režisér historických snímků Ludvík Ráža. Jak už to ale u filmů o svatých bývá, natáčení se potýkalo s mnoha problémy - a pro řadu významných herců se stal tento film posledním.

Filmy se stínem smrti

Existuje několik filmů v české i světové kinematografii, které jsou proslulé tím, že téma smrti v nich obsažené se prolnulo se skutečnou smrtí jejich aktérů.

Ze světové tvorby můžeme zmínit například temný komiksový horor Vrána (rovněž z roku 1994), při němž po nešťastném výstřelu ze zbraně, v níž měl být jen slepý náboj, ale záhadným nedopatřením v ní zůstal i projektil, jenž byl výstřelem "naslepo" odpálen, zahynul hlavní představitel Brandon Lee. Nebo "batmanovský" snímek Temný rytíř z roku 2008 s vraždícím Jokerem, jehož představitel Heather Ledger zemřel během natáčení na předávkování prášky na spaní, protože role ho psychicky i fyzicky vyčerpávala a nedostávalo se mu odpočinku.

Popřípadě americký western Tom Horn z roku 1980, pro nějž se jeho režisér, producent i představitel hlavní role Steve McQueen nechal propustit přímo z nemocnice, kde byl hospitalizován s rakovinou v pokročilém stadiu. Film, jenž končí smrtí hlavního hrdiny, stihl ještě dotočit, jeho premiéry se však už nedožil.

V české kinematografii to byl právě rok 1994, v němž filmovou tvorbu navždy poznamenalo mystérium smrti. Nejdřív se to stalo filmu Jana Švankmajera Lekce Faust, jehož titulní představitel Petr Čepek podlehl podobně jako Steve McQueen krátce po dotočení filmu rakovině. A pak přišel snímek V erbu lvice, jenž se stal smutným řízením osudu posledním filmem hned několika aktérů.

Poslední film trojice osobností

Pozoruhodnou roli blouznícího starého mnicha získal Josef Kemr, jenž se krátce po zahájení natáčení dozvěděl, že má rakovinu žaludku a musí na operaci. Režisér Ludvík Ráža později vzpomínal, jak jej herec plaše oslovil: "Pane režisére, já vám musím něco říct, protože režisér a maminka mají vědět všechno. Něco ve mně našli. Pane režisére, já asi nebudu moci dohrát posedlého mnicha, protože musím na operaci a její výsledek je nejistý."

Ráža však nechtěl o svého mnicha, jehož Kemr ztvárnil strhujícím způsobem, za žádnou cenu přijít. Poslední záběry mnicha ležícího ve srubu se proto dotáčely přímo v nemocnici, v níž se herec zotavoval, a do podoby srubu upravili rekvizitáři jeho nemocniční pokoj. Herec zemřel 15. ledna 1995, zhruba čtvrt roku předtím, než film o Zdislavě z Lemberka přišel do kin. Slova, která jako pomatený mnich na plátně naposledy pronáší, znějí: "Vstane z mrtvých, vstane z mrtvých."

Film se stal bohužel také posledním titulem ve filmografii Martina Růžka, jenž zde ztvárnil představeného církve. Krátce po natáčení ho postihla mozková mrtvice, takže při postsynchronech ho musel namluvit Petr Haničinec. Martin Růžek zemřel v 77 letech 18. prosince 1995 v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Motole.

A třebaže to nikdo nečekal, snímek o české světici zůstal posledním natočeným celovečerním filmem i v tvorbě představitele hlavní mužské role Borise Rösnera, jenž zde ve svých 43 letech ztvárnil manžela Zdislavy, šlechtice Havla z Lemberka, českého rytíře v plné síle.

Při natáčení samotném Rösner udivoval fyzickou kondicí, sám bez kaskadéra zvládal náročné jezdecké i bojové scény (i když na práci s koněm si později trochu stěžoval, podle svých slov totiž při přípravách filmu trénoval jízdu na jiném koni, než jakého pak dostal pro natáčení. Bílý kůň, na němž nakonec absolvoval filmové jezdecké scény, ho prý nechtěl poslouchat, protože byl jinak ježděný a zvyklý na vysokou otěž. "To by se v americkém filmu nestalo, aby se představitel hlavní role nemohl sžít s koněm," poznamenal tehdy Rösner v časopise Kinorevue se sobě vlastním sebevědomím).

Po natočení V erbu lvice však už žádná další filmová role nepřišla. Sice ho čekala ještě hezká řádka působivých televizních rolí a také velké role divadelní (například jedna z hlavních postav v legendárním představení Národního divadla Rok na vsi, které podle předlohy bratří Mrštíků napsal a zrežíroval Miroslav Krobot), ale film jakoby se mu vyhýbal. Jedenáct let po premiéře, 31. května 2006, pak Boris Rösner podlehl rakovině ve věku pouhých 55 let.

Uvedení provázely spory

Klid nenastal ani při uvedení filmu do kin. Kvůli původnímu názvu, který se už objevil i na některých plakátech, tedy Zdislava z Lemberka, totiž vznikl autorsko-právní spor, neboť autorská práva k tomuto jménu získal někdo jiný než tvůrci. Film se tak nakonec musel přejmenovat.

Snímek, jehož vznik doprovázelo tolik osudných ran, měl nakonec pod názvem V erbu lvice premiéru 11. dubna 1995. Několik týdnů poté papež Jan Pavel II. Zdislavu svatořečil při své návštěvě Olomouce, která se stala jeho druhou a poslední návštěvou České republiky.