Vratěnín (německy Fratting) je městys v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji na státní hranici s Rakouskem a hraničním přechodu Vratěnín / Drosendorf. Na východě sousedí s Uherčicemi, na severu s Mešovicemi, na rakouské straně ze západu s obcí Schaditz a z jihu s Oberthürnau. Žije zde 280 obyvatel. Uspořádání obce a až do roku 1945 mluvený „Ui“ dialekt němčiny (bavorsko-rakouský) poukazuje na osídlení bavorskými německými kmeny kolem roku 1050, ale především na německou kolonizaci z jihovýchodu ve 12/13. století. Vratěnín je poprvé zmiňován v roce 1251 Wichardem de Tyrna jako ecclesia… Vratěnín (německy Fratting) je městys v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji na státní hranici s Rakouskem a hraničním přechodu Vratěnín / Drosendorf. Na východě sousedí s Uherčicemi, na severu s Mešovicemi, na rakouské straně ze západu s obcí Schaditz a z jihu s Oberthürnau. Žije zde 280 obyvatel. Uspořádání obce a až do roku 1945 mluvený „Ui“ dialekt němčiny (bavorsko-rakouský) poukazuje na osídlení bavorskými německými kmeny kolem roku 1050, ale především na německou kolonizaci z jihovýchodu ve 12/13. století. Vratěnín je poprvé zmiňován v roce 1251 Wichardem de Tyrna jako ecclesia Wratingen, kdy se stal součástí premonstrátského kláštera v Gerasu, pod který spadal až do konce druhé světové války. V roce 1325 obdržela ves od Jana Lucemburského městská práva, která byla při nástupu nových zeměpánů pravidelně obnovována. V roce 1498 přibylo ke starým výsadám ještě právo výročního trhu. Za Krajířů z Krajku městečko získalo oprávnění uzavírat manželské smlouvy a právo vlastního soudu. Vratěnínem vedla císařská silnice z Vídně do Prahy. Přepřahovací poštovní budova s ubytováním a hostincem byla v roce 1723 povýšena na hlavní poštovní stanici. Městečko ztratilo na svém významu po odklonění nové císařské cesty přes Znojmo na Moravské Budějovice. Neblahý vliv pro rozvoj města mělo i rozhodnutí císaře Josefa II. zrušit zdejší klášter. Po první světové válce připadla obec s převahou německého obyvatelstva k Československu, což vedlo později ke značnému národnostnímu napětí. Po Mnichovu byla obec připojena k Německu a po skončení druhé světové války patřila k prvním obcím, které v obnoveném Československu vysídlily své německé obyvatelstvo. Po nastolení komunistické diktatury, kolektivizaci zemědělství a vzniku železné opony byla obec vedena jako zániková se stavební uzávěrou. Důsledkem bylo zrušení zdravotního střediska a později i školy. Obrat ve vývoji nastal až po sametové revoluci, kdy bylo zrušeno zakázané a hraniční pásmo i a byl opět otevřen hraniční přechod do Rakouska. V roce 1995 obdržela obec modrou stuhu za rozvoj společenského života a v roce 1996 titul Vesnice roku. Urbanistické jádro, lidová venkovská architektura a několik zachovalých kulturních památek vedlo v roce 1995 na podkladě vyhlášky ministerstva kultury k prohlášení obce vesnickou památkovou zónou. V roce 2014 získala obec i starosta obce v krajském kole Vesnice roku další ocenění. K 9. únoru 2021 byl Vratěnínu navrácen status městyse. Zdroj: Wikipedia Více