Bolesti v krku, rýma, horečka. Příznaky nachlazení, kterým by se lidé nejraději každoročně vyhnuli, obzvlášť v dnešní době. Jenže nový výzkum ukázal, že respirační infekce se na Zemi vyskytují již přes sto milionů let. Dokonce jimi trpěli i dinosauři.

Američtí vědci uvedli, že zkamenělé pozůstatky mladého diplodokida, což byl velký býložravý sauropod s dlouhým krkem, jsou prvním důkazem infekce dýchacích cest u praještěrů. Dodali, že tvor podobný brontosaurovi pravděpodobně pociťoval podobné příznaky jako člověk, tedy kašel, potíže s dýcháním a horečku. Nejspíš se tak cítil stejně špatně, jako nemocní lidé.
Smrtelné onemocnění
Zkoumaný exemplár, přezdívaný Dolly, byl objeven v roce 1990 v americké Montaně a pochází z období pozdní jury před zhruba 150 miliony let.
Cary Woodruff a jeho tým z Muzea dinosaurů v Great Plains prozkoumali tři kosti z Dollyina krku a identifikovali v nich dosud nevídané abnormální kostní výčnělky, které měly neobvyklý tvar a složení. Výčnělky byly připojeny ke strukturám naplněným vzduchem, známým jako vzduchové váčky. Ty se připojovaly k plicím a tvořily součást dinosauřího dýchacího ústrojí.
CT zobrazení nepravidelných výčnělků odhalilo, že vznikly jako reakce na infekci v Dollyiných vzdušných vacích, která se pak rozšířila do krčních kostí. Vědci se domnívají, že to mohlo být způsobeno plísňovou infekcí podobnou aspergilóze, běžnému onemocnění dýchacích cest postihující ptáky a plazy.
Pokud tomu tak skutečně bylo, mohly u ní vzniknout příznaky podobné chřipce nebo zápalu plic, jako je úbytek hmotnosti, kašel, horečka a potíže s dýcháním. U ptáků může být nemoc dokonce smrtelná, pokud není léčená. Proto si paleontologové myslí, že Dolly kvůli tomu mohla nakonec zemřít.

Kromě toho, že autoři zdokumentovali první výskyt respirační infekce u dinosaura, má podle nich studie taky důležité anatomické poznatky pro dýchací ústrojí sauropodů.
“Tato fosilní infekce u Dolly nám nejen pomáhá sledovat evoluční historii respiračních onemocnění zpět v čase, ale taky nám umožňuje lépe pochopit, k jakým druhům nemocí byli dinosauři náchylní,” řekl Woodruff.
Diplodokidi
• Řadili se mezi sauropodní dinosaury, tedy jedny z nejdelších tvorů, kteří kdy chodili po Zemi.
• Někteří z těchto velkých tvorů s dlouhým krkem dosahovali délky až 34 metrů.
• Oproti tělu a krku měli krátké nohy. Vědci je popisují jako “jezevčíky” mezi obřími dinosaury.
• Žili na území dnešní Severní a Jižní Ameriky, Afriky a Evropy.