Starodávné mayské město Sak Tz’i’ se podle archeologů nacházelo na území dnešního státu Chiapas v jihovýchodním Mexiku. V průběhu jeho více než tisícileté existence (750 před naším letopočtem až 900 našeho letopočtu) tvořilo tamní populaci pět až deset tisíc obyvatel.

Samotné centrum města zabíralo plochu o rozloze přibližně 600 krát 400 metrů. Kromě královského paláce a několika dalších domů se v něm nacházely i pyramida či hřiště na míčové hry.

"Ačkoli Sak Tz'i' samo o sobě nebylo příliš významné, totéž se nedá říct o některých z jeho sousedů. Město tak bylo často zmiňováno ve spisech pocházejících z jiných měst," uvedl pro server americké televize CNN antropolog Charles Golden z Brandeisovy univerzity.

V Mexiku objevili jeskynní malby Mayů. Znázorňují zvířata i válečníky:

„Důvod, proč se Sak Tz'i' vyskytuje v těchto spisech je prostý. Jeho obyvatelé se svými sousedy často válčili, zpravidla jimi byli poraženi a jejich vládci upadli do zajetí. Jindy s nimi ale vyjednávali o vzniku nejrůznějších aliancí,“ dodal Golden.

Ztracené město

Dlouho ztracené hlavní město království bylo objeveno na dvorku mexického farmáře. Ten totiž na pozemku jednoho dne objevil kamennou desku, na níž se nacházel nápis a kresba dávného vládce, který byl vyobrazen jako jeden z mayských bohů. Na tento nález archeology upozornil pouliční prodavač a ti pak v červnu 2018 na místě zahájili vykopávky.

„Jde o šťastnou shodu okolností. V 60. letech bylo toto místo přepadeno lupiči a většina věcí byla ukradena. Kamennou desku objevil farmář v troskách, když zjišťoval, jaké škody utrpěl jeho majetek,“ vysvětlil Golden okolnosti nálezu.

Od roku 2018 objevili archeologové několik zajímavých struktur, které nabízejí nový pohled na politický, náboženský a obchodní život království.

Jak upozornil server Live Science, k nejvýraznějším z nich patří zřícenina pyramidy, která v dobách své největší slávy dosahovala výšky 45 metrů. V jejím okolí bylo objeveno několik kamenných desek včetně jedné, jež netypickým způsobem zobrazuje chodidla nohou. Stejné vyobrazení bylo až dosud nalezeno jen na několika mayských vázách, konstatovali vědci.

Jadeitové dláto z nástroje objeveného ve středoamerickém Belize, kde Mayové získávali sůl:

Klasické období staré mayské civilizace trvalo podle dřívějších zjištění webu Science News od roku 250 zhruba do roku 950 našeho letopočtu. Celkové období existence této civilizace však zabírá podstatně širší epochu – odhaduje se, že trvala od roku 2500 před naším letopočtem až do let 1520 až 1697 našeho letopočtu.

Takzvaná Mayská říše ovšem nikdy nebyla jednotným celkem, spíše se jednalo o mozaiku permanentně mezi sebou válčících městských států. Její konec se začal psát v roce 1520, kdy přišli první španělští dobyvatelé. Ti okolo roku 1550 dobyli většinu mayského území, Petén však odolával až do roku 1697.

Objevení „Francie“

Objevení hlavního města Sak Tz’i’ považuje Golden za velký krok k pochopení starověké mayské politiky a kultury.

„Připadáme si, jako kdybychom chtěli za pomoci historických dokumentů sestavit mapu středověké Evropy a najednou bychom objevili zmínku o nějaké Francii. V podstatě jsme našli Francii. Takhle velký kousek skládačky jsme odkryli,“ uzavřel Golden pro server Phys.org.