Je těžké si představit místo, kde by bylo přežití náročnější. U vrcholu kostarické sopky Poás se nachází dvě jezera, přičemž v tom severním - Laguna Caliente - panují tak drsné podmínky, že v něčem mohou připomínat někdejší situaci na Marsu.

„Toto jedno z nejkyselejších jezer na světě obsahuje množství toxických kovů a má jasně modrou barvu. Teploty v něm kolísají mezi 38 a 90 stupni Celsia. Často v něm nastávají freatické erupce, které vznikají zahřátím podzemní vody a při nichž se uvolňuje popel, horniny a pára. Přesto mikrobi podle studie publikované v magazínu Frontiers in Astronomy and Space Science našli způsob, jak v tomto nepřátelském prostředí žít," shrnuje CNN.

Mezinárodní vesmírná stanice.
NASA nechá v roce 2030 zřítit Mezinárodní vesmírnou stanici do Tichého oceánu

To, že něco podobného mikrobi zvládli, může být důkazem teze, že i na Marsu před miliardami let existoval život. Protože i podmínky, které na první pohled nejsou k žití, jisté formy života mohou zvládnout.

„Naše zjištění týkající se jezera Laguna Caliente dokazují, že život je schopný přetrvat i v nejextrémnějších prostředích na Zemi. A těžko hledat místo nepřátelštější k životu, než ultrakyselé sopečné jezero s častými erupcemi. Toto jezero hostí vysoce specializované mikroby, speciálně uzpůsobené pro tento druh prostředí," uvedl vedoucí autor studie Justin Wang z University of Colorado Boulder.

Mikrobi z jezera se dokáží bez problémů přizpůsobit jeho vrtochům a ještě se rozvíjet. „V roce 2013 vědci v jezeře zjistili přítomnost bakterie Acidiphilium. Když se na místo vrátili po několika letech a sopečných erupcích, uviděli, že mezi bakteriemi nejen panuje větší biodiverzita, ale že bakterie Acidiphilium navíc vyvinuly způsoby, jak přeměnit prvky jako síra, železo a arsen tak, aby pro sebe vytvořily energii potřebnou k přežití," upozorňuje CNN.

Pohled na oblohu prostřednictvím radiového vesmírného dalekohledu MWA. Tajemný objekt je označen bílou hvězdou
Vědci zachytili podivné signály z vesmíru. Míří k Zemi a jsou relativně blízko

Podle vědců bakterie erupce přežily tak, že si v nejhorších okamžicích našly bezpečné místo, kde vše přečkaly. „Hlavní hypotézou naší studie je, že život v sopce Poás je schopen extrémy přežít na okrajích jezera. Musíme se tedy dívat i na okolí jezera, třeba na systémy podzemní vody," upozornil spoluautor studie Geoffroy Avard. A stejně tak by podle vědců mohl vypadat i výzkum života na Marsu.

Hledejte prameny

Výzkum ultrakyselého jezera, který potvrdil existenci života i v tak tvrdých podmínkách, podle autorů studie ukazuje, v jakých prostředích mohl existovat život před miliardami let na rudé planetě. „Dosavadní výzkum Marsu se zabýval starodávnými zdroji vody, vozítka prohledávala a prohledávají krátery a údolí řek. Jenže autoři studie o mikrobech na sopce Poás si myslí, že klíčovým místem pro hledání mimozemského života budou ty body na rudé planetě, kde se nacházely horké prameny," upozorňuje CNN.

Marsovská vozítka se k nim podle odborníků dostanou snadno a měla by se zaměřit právě na ně. „Tato místa není těžké najít, protože na počátku existence Marsu existoval nekontrolovatelný vulkanismus a hojná povrchová voda. Ve skutečnosti už v současnosti víme o vyschnutých místech, které kdysi vypadaly jako národní park Yellowstone," řekl spoluautor studie Brian Hynek.

Temná strana

Kromě toho, že severní jezero u vrcholu sopky Poás poskytuje důležitý zdroj informací pro výzkum potenciálního života na Marsu, je i samo o sobě na Zemi nesmírně zajímavým místem. Pro lidi je pohyb v blízkém okolí jezera Laguna Caliente bez patřičné ochrany prakticky nemožný a i výzkum byl pro vědce velmi náročný. „Plyny z jezera způsobují kyselé deště a kyselou mlhu, poškozují okolní ekosystémy a dráždí oči a plíce průzkumníků," nastiňuje CNN. Ponořit se do vod by pak znamenalo smrt, nebo minimálně velmi vážná zranění.

Wang a jeho kolegové se k jezeru vypravili celkem třikrát, v letech 2013, 2017 a 2019. „Když jsem šel k sopce Poás, bylo to po více než roce magmatických erupcí a jen měsíc poté, co se jezero reformovalo a bylo považováno za dostatečně bezpečné," řekl Wang.

Planety Uran a Neptun jsou složením velmi podobné, odlišuje je však vzhled. Vědci přišli na to, proč jsou tato “dvojčata sluneční soustavy“ různě zbarvená.
Dvojčata Neptun a Uran. Vědci přišli na to, proč mají planety různá zbarvení

Návštěva tohoto místa je podle něj zážitkem na celý život. „Jezero je bouřlivé a proměnlivé. Když se přiblížíte blíž, můžete cítit silný zápach síry, jenž ulpívá na oblečení. Ještě horší je ovšem zápach kyseliny chlorovodíkové, která štípe v očích," popsal místo Wang. Okraje jezera navíc lemují louže vroucí vody a kyseliny.

Nejzajímavější ovšem je, že na vrcholu sopky Poás se nachází hned dvě jezera. „Obě sice vznikla tak, že se sopečný kráter naplnil dešťovou vodou, jenže se od sebe nemohou více lišit. Zatímco ve stále aktivním kráteru se nachází kyselé Laguna Caliente, v tom neaktivním je jezero Botos, které obklobuje bujná tropická vegatace," shrnuje CNN.

Dvě jezera si tak možno představit jako dvě zcela odlišné země ve sci-fi příbězích. Jedna vypadá jako z hororu a jde v ní o život a zdraví, druhá připomíná lagunu uprostřed husté zeleně.