Podle odpovědí z amerického národního průzkumu až čtvrtina dotázaných tvrdila někomu, s kým byli nebo hodlali být v kontaktu, že dodržuje více preventivních opatření proti nákaze SARS-CoV-2, než tomu bylo ve skutečnosti. Dalších 22,5 procenta se přiznalo k porušení pravidel karantény a 21 procent se vyhýbalo testování na covid-19, i když měli podezření, že by ho mohli mít. Výzkum byl zveřejněn v JAMA Network Open, informuje o tom Science Alert.

Dvacet procent z těch, kteří průzkum dokončili, uvedlo, že při vstupu do lékařské ordinace opomněli uvést, zda si myslí nebo vědí, že mají virus.

„Existuje několik důvodů, proč respondenti nedodržovali pravidla. Někteří chtěli mít pocit, že je jejich život v normálu, jiní to považovali za věc své svobody nebo se domnívali, že osobní informace o jejich zdravotním stavu jsou soukromé,“ uvádí Science Alert. Mnozí uvedli, že postupovali podle pokynů veřejné osobnosti, které důvěřovali, ať už to byl politik, vědec, moderátor zpráv nebo celebrita.

„Drobně zalhat není problém? Když to dělá polovina populace, tak je“

Když později řada států i firem zavedla jako povinné očkování, hodně dotazovaných podle svého přiznání o tom, zda jsou či nejsou očkováni, lhalo. Mezi citované důvody patřily například tyto odpovědi: „Nemyslel jsem si, že covid-19 je skutečný“, „Nemyslel jsem si, že covid-19 je velký problém“, „Nechtěl jsem, aby mě někdo soudil nebo o mně špatně smýšlel“ a „Potřeboval jsem být schopen pokračovat ve studiu na vysoké škole“.

Podle vědkyně Angely Fagerlinové z Utažské univerzity, zkoumající chování populace, si někteří mohli myslet, že když jednou nebo dvakrát někomu o covid-19 drobně zalžou, nic moc se nestane. „Jak ale naznačuje naše studie, dělá to téměř polovina z nás, a to už je významný problém, který přispívá k prodlužování pandemie,“ uvedla Fagerlinová.

Jeden z autorů nové studie, Alistair Thorpe, konstatuje v doprovodném videu, že existují systémové faktory, které ovlivňují nedodržování zavedených pravidel.

| Video: Youtube

„Pandemie koronaviru ukázala světu, jak důležité je vytvořit jasná, konzistentní a dosažitelná opatření v oblasti veřejného zdraví. Je také nezbytné zajistit, aby veřejnost pochopila důsledky, pokud tato opatření nebudou dodržována,“ uvádějí výzkumníci.

Pomáhá i velká transparentnost veřejných autorit

Například online průzkum, provedený na Novém Zélandu a zveřejněný v loňském roce, zjistil, že superpřísný lockdown poskytl mnoha lidem větší pocit pozitivního duševního zdraví.

„Duch sounáležitosti a soudržnosti projevovaný v těchto těžkých časech napomáhal zbavit lidi stresu. Zdá se také, že přijetí opatření ke snížení šíření covidu-19 dává veřejnosti větší pocit kontroly. Tato úvaha zdůrazňuje klíčovou roli jasného vládního sdělení,“ napsali autoři novozélandského průzkumu.

Podle Science Alert přispěla vláda Nového Zélandu k pocitu většího uklidnění lidí tím, že jim denně poskytovala aktuální informace o počtech případů, rekonvalescenci i o testování; její vysoká transparentnost si podle Science Alert získala mezinárodní uznání.

Americká vláda se s propuknutím koronaviru vypořádávala velmi odlišně. Trumpova administrativa vyhlásila dne 3. února 2020 v oblasti veřejného zdraví stav nouze. Do 13. března představovalo šíření nového koronaviru národní nouzový stav a vláda zakázala nerezidentům létajícím z Evropy přicestovat.

Po dobu dvou měsíců, od konce dubna do konce června, přitom pracovní skupina Bílého domu, vytvořená pro boj s koronavirem, neuspořádala žádnou tiskovou konferenci. Během této doby byly požadavky na testování a karanténu ponechány na jednotlivých státech a v mnoha případech byly příkazy k neopouštění domovů pouze návrhy, nikoli povinná nařízení.

Jedním z největších problémů byl podle Science Alert nedostatek finančních úlev pro ty, kteří nemohli pracovat z domova. Zaměstnavatelé v USA také nemají federální povinnost poskytovat nemocenskou, což nutilo mnoho lidí s virem chodit nadále do práce, aby dostali výplatu.

Pokud za těchto podmínek někdo tajil, že má pozitivní test na covid-19, nemusel to nutně dělat jen proto, že by upřednostňoval svou osobní svobodu před zdravím ostatních. Například 38 procent respondentů uvedlo, že nemohli polevit ve svém pracovním nasazení a zůstat doma. Dalších 33 procent respondentů uvedlo, že porušili karanténu, protože je pravidla pro osobní setkání mátla a nerozuměli jim.

Poučení do budoucna

Online vzorek nebyl plně reprezentativní pro celé Spojené státy, ale k dnešnímu dni je to jeden z největších vzorků na dané téma. „Je zřejmé, že je těžké plně důvěřovat respondentům průzkumu, když již přiznávají, že v minulosti lhali, ale zjištění naznačují, že poctivost je vážným problémem veřejného zdraví, který je třeba v USA a pravděpodobně i jinde řešit,“ píše Science Alert.

„Skutečnost, že mnoho respondentů nepovažovalo covid-19 za velký problém, naznačuje narušení komunikace mezi odborníky a veřejností, které je třeba v budoucnu napravit,“ dodává web.

Podle autorů studie svědčí její výsledky o tom, že by měly být provedeny další výzkumy zaměřené na volbu vhodných strategií vzdělávání veřejnosti v tom, jak moc je důležitý poctivý přístup při dodržování opatření v oblasti veřejného zdraví.

„Zdůrazňuje to také význam zodpovědných osob v oblasti veřejného zdraví, politiků a mediálních osobností. Pokud se sami angažují v těchto opatřeních v oblasti veřejného zdraví, a přispějí tak k vyšší důvěře veřejnosti, mohou významně přispět k tomu, aby případů zkreslování a nedodržování těchto opatření ubylo, a tím se snížil i dopad takového nepoctivého přístupu,“ uzavírá tým.