Nový druh, který dostal latinské jméno Burgessomedusa phasmiformis, připomíná velkou plovoucí medúzu s talířovitým nebo zvonovitým tělem vysokým až 20 centimetrů. Zhruba 90 krátkých chapadel jí umožňovalo chytat velkou kořist.
Medúzy patří do kmene žahavců. Jsou tvořeny z 95 procent vodou a rychle se rozkládají, proto se zkamenělé exempláře nacházejí jen zřídka. Ale tyto, objevené mezi fosiliemi vykopanými na přelomu 80. a 90. let 20. století, byly výjimečně dobře zachovalé.

„Nález tak neuvěřitelně jemných živočichů zachovaných ve vrstvách hornin je úžasný objev,“ řekl doktor Jean-Bernard Caron, kurátor paleontologie bezobratlých v Královském muzeu v Ontariu a spoluautor studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.
Vzhledem k vzácnosti fosilií medúz byla jejich evoluční historie zatím studována převážně prostřednictvím mikroskopických zkamenělých larválních stadií a poznatků z molekulárního výzkumu živých medúz.
Kronika vývoje života
Podle Joea Moysiuka, studenta paleontologie na Torontské univerzitě a spoluautora studie, bylo „pozoruhodně těžké určit, jestli se medúzy a jejich příbuzní vyskytují v kambrickém fosilním záznamu“, přestože patří k jedné z nejstarších skupin živočichů.

Objev Burgessomedusa phasmiformis podle něj ukázal, že potravní řetězec v období kambria byl mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. „Tento objev nenechává nikoho na pochybách, že v té době už medúzy plavaly,“ řekl Moysiuk.
„Přidává to další pozoruhodnou linii živočichů, která se v Burgess Shale zachovala jako kronika vývoje života na Zemi,“ dodal.