Noční můry jsou s tímto neurologickým onemocněním spojovány již dlouho, zejména u mužů, ale studie, zveřejněná v odborném časopise EClinicalMedicine, je první, která zkoumá, zda jsou tyto příznaky varováním před Parkinsonovou chorobou, nebo jejím vedlejším produktem.

Při sledování zdravotního stavu 3 818 starších mužů s typickým fungováním mozku po dobu dvanácti let vědci zjistili, že ti, kteří zažívali časté noční můry, měli dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich Parkinsonova choroba rozvine.

U většiny z těch, kterým se často zdály zlé sny, se diagnóza rozvinula během prvních pěti let pozorování.

Analýza snů jak součást vyšetření

Výsledky proto vedou k teorii, která říká, že by starší dospělí mohli být na Parkinsonovu chorobu vyšetřování i tak, že se jich lékař bude ptát na obsah jejich snů. Poté by se mohly použít včasné intervence, které by oddálily nástup fyzických příznaků, jako je třes, ztuhlost a zpomalení.

Jedním z největších problémů Parkinsonovy nemoci je totiž včasná diagnostika, píše server Science Alert. V době, kdy většina lidí zjistí, že onemocněla, má již o 60 až 80 procent neuronů uvolňujících dopamin v části mozkového kmene méně.

Medicína se intenzivně snaží nalézt účinnou léčbu na rakovinu.
Nový lék na rakovinu budí obrovské naděje. Nádory zmizely u všech testovaných

Předchozí studie stejného výzkumníka, Abidemiho Otaiku z Birminghamské univerzity ve Velké Británii, navíc zjistila, že u pacientů s tíživými sny je pětkrát vyšší pravděpodobnost rychlého nástupu a průběhu onemocnění.

„I když je třeba v této oblasti provést další výzkum, identifikace významu zlých snů a nočních můr by mohla naznačit, že jedinci, kteří ve vyšším věku pociťují změny svých snů, a to bez zjevného spouštěče, by měli vyhledat lékařskou pomoc,“ píše ve studii neurolog Otaiku.

Hlavní poznatky z výzkumu

Souvislost mezi spánkem a Parkinsonovou chorobou zkoumají vědci už několik let. Zhruba čtvrtina pacientů s Parkinsonovou chorobou uvádí časté znepokojivé sny od okamžiku stanovení diagnózy a někteří uvádějí, že se jim zlé sny zdály až deset let před diagnostikou. 

Dřívější studie naznačují, že lidé s Parkinsonovou chorobou mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít časté noční můry, než lidé z běžné populace.

U pacientů s Parkinsonovou chorobou se také častěji vyskytují poruchy spánku s rychlými očními pohyby (REM), což je fáze, ve které se člověku sny zdají.

Dosud však nebylo jasné, zda jsou tyto příznaky vedlejším produktem Parkinsonovy choroby, nebo prodromální, což je termín, který vědci používají pro drobné příznaky, které se objevují předtím, než se na scéně objeví příznaky hlavní.

Lucidní snění je pojmenování pro stav, kdy si spící člověk uvědomí, že sní a to mu dá možnost svůj sen vědomě a bez omezení ovládat.
Že nelze ovládat sny? Ne tak docela, říkají vědci. Přišli s fascinující studií

Současný výzkum pomáhá toto rozlišení objasnit sledováním velkého vzorku starších mužů po dobu více než deseti let.

Ve studii byla u účastníků, kteří sami uváděli časté znepokojivé sny, dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich v průběhu dvanácti let rozvine Parkinsonova choroba. Navíc v prvních čtyřech letech studie byly časté znepokojivé sny spojeny s šestinásobným zvýšením rizika vzniku jiného neurologického onemocnění.

Bez dalšího výzkumu, který by měřil aktivitu mozku během spánku, je těžké říci, co se děje na biologické úrovni u pacientů s Parkinsonovou chorobou, kteří mají noční můry.

V amarillské zoo v Texasu řeší záhadu. Na kamerových záznamech se objevila záhadná postava.
Kamery v americké zoo zachytily záhadnou postavu. Nikdo neví, co je zač

Muži s Parkinsonovou chorobou mají tendenci mít více rušivých snů, než ženy se stejným onemocněním. Proč tomu tak je, zůstává nejasné.

Jednou z hypotéz je, že pozdní nástup nočních můr je u některých mužů časným příznakem neurodegenerace.

Ženy mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou mít pravidelné noční můry na počátku života, ale po 65. roce věku je muži začínají dohánět. Možná se jim s přibývajícím věkem mění čelní mozková kůra, která reguluje emoce během spánku.

Vědci nyní plánují použít elektroencefalografii (EEG), aby zjistili, čím by to mohlo být.


Co je Parkinsonova nemoc?

Jde neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.

Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se objevuje u lidí nad padesát let. Zhruba u 15 % pacientů se ale nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech ještě dříve (např. u herce Michaela J. Foxe, zakladatele nadace pro výzkum Parkinsonovy nemoci). Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí.

Pacientům v ČR pomáhá např. sdružení Parkinson-help, lékařská centra ve fakultních nemocnicích v Praze, Brně a Olomouci či specializovaná neuropsychiatrická klinika Institut neuropsychiatrické péče (INEP). Touto nemocí v Česku trpí přibližně 10–15 tisíc lidí.

Projevy Parkinsonovy choroby

Pacienti mohou několikrát denně budit dojem téměř zdravých lidí a na druhé straně s vypětím sil jenom ztuhle sedět či naopak trpět mimovolnými pohyby. Častým projevem jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech, křeče, častější zácpa a problémy se spaním. 

Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolní končetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. 

Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk. V pozdější fázi onemocnění často doprovází samovolné pohyby a postiženému se špatně artikuluje.

(Zdroj: Wikipedie)