Každý už někdy slyšel frázi o zlomeném srdci. Přestože se toto spojení v současnosti používá v různých kontextech, rozhodně nejde o prázdná slova. Obrovský smutek vyvolaný úmrtím blízké osoby či jinou těžkou životní událostí ve skutečnosti může mít pro truchlícího člověka v krajním případě i velmi závažné zdravotní důsledky. Dá se na smutek i zemřít?

Takové případy opravdu jsou, odpovídá na tento dotaz další díl pravidelného seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí.

Podle vyjádření klinického psychologa a psychoterapeuta Miroslava Světláka je jev, kdy ztráta milovaného člověka vede až ke smrti pozůstalého, dobře popsaný. „Tento stav se často označuje jako ‚syndrom zlomeného srdce‘, odborně je známý jako kardiomyopatie vyvolaná stresem nebo Takotsubo kardiomyopatie. Je jasným příkladem toho, jak může mít intenzivní emoční stres, například zármutek ze ztráty milované osoby, přímý dopad na fyzické zdraví, konkrétně na zdraví srdce,“ řekl Deníku Světlák, který je přednostou Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

100 otázek a odpovědí info Zdroj: Deník 100 otázek a odpovědí

Také vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám ji na adresu 100otazek@denik.cz.

Podle něj se ale většiny lidí tento krajní stav netýká, neboť dokáží ztrátu blízké osoby zvládnout a smířit se s novými životními okolnostmi. „Nutno však podotknout, že u syndromu zlomeného srdce nejde o pravidlo, ale spíše o jakousi možnost, která se čas od času může objevit,“ zmínil Světlák.

Mechanismů, jak může truchlící osoba na smutek až zemřít, je několik.

Vyšší riziko infarktu

Jak už název syndromu naznačuje, velkou zátěž dostává ve dnech naplněných smutkem srdce. „Akutní emocionální stres ze ztráty milované osoby může vyvolat extrémní záplavu stresových hormonů, jako je adrenalin, které mohou ochromit srdce a způsobit příznaky, které působí jako srdeční infarkt, včetně bolesti na hrudi, dušnosti a srdečního selhání. Tato reakce někdy může vést právě k zmíněné Takotsubově kardiomyopatii,“ vysvětlil odborník.

Toto onemocnění charakterizuje dočasné oslabení levé srdeční komory. „Zajímavé je, že srdeční sval není trvale poškozen a většina pacientů se časem plně zotaví,“ podotkl Světlák.

Truchlící srdce ale mohou postihnout i jiné problémy - smutek totiž s sebou přináší zvýšené riziko srdečních příhod. „Studie prokázaly, že pozůstalí jsou v týdnech a měsících následujících po ztrátě vystaveni vyššímu riziku srdečního infarktu a úmrtí. Toto riziko lze přičíst několika faktorům, včetně narušení normálního srdečního rytmu, zvýšené srážlivosti krve, zvýšeného krevního tlaku a změn v průtoku krve, které mohou srdce přímo zatěžovat,“ podotkl přednosta Ústavu lékařské psychologie a psychosomatiky.

Zanedbávání vlastního zdraví

Podle Světlákových slov může kromě srdce ztráta blízkého způsobit pozůstalým i celou řadu dalších zdravotních problémů. Fyzických i psychických. „Včetně depresí, úzkosti, výrazného poklesu imunitních funkcí a zanedbávání péče o vlastní zdraví, což může dále přispět k riziku úmrtí,“ zmínil.

Jak zvládnout deprese:

Lidé, kteří truchlí, mohou svůj smutek řešit pitím alkoholu, kouřením, tím, že se nevhodně stravují, nesportují, či dokonce neužívají své běžné léky. To vše se nakonec může negativně projevit na jejich zdraví. I proto je důležité nezlehčovat to, co prožívá truchlící člověk.

„Pochopení souvislosti mezi ztrátou blízké osoby a následnými zdravotními riziky ukazuje, jak velký má význam komplexní podpory pro pozůstalé, včetně lékařských, psychologických a sociálních intervencí, které pomáhají tato rizika zmírnit,“ zdůraznil Světlák.