Kliknutím zvětšíteVědci si lámou hlavu nad tím, proč se v posledním měsíci voda v oceánech ohřívá na vysoké teploty. Kromě toho je trápí i jejich předpoklad, že v příštích měsících nastane meteorologický jev El Niño, v jehož důsledku teplota vody také roste.
Teplejší oceány jsou pro Zemi problém. Odborníci se bojí o budoucnost některých podmořských živočichů, zvyšování vodní hladiny a také snížení účinnosti vody v pohlcování skleníkových plynů.
Minulý týden zveřejnili oceánografka Karina Von Schuckmannová a její tým studii, ve které na znepokojivý vývoj upozorňují. Výsledky jejich výzkumu zveřejněném ve vědeckém časopise Earth System Science Data ukazují, že za posledních 15 let se na Zemi nahromadilo téměř tolik tepla jako za předchozích 45 let. Většina dodatečné energie se přitom dostala do oceánů.
Rozdíly v teplotě jsou rekordně vysoké
V tom vědci vidí problém. Fakt, že se většina tepla dostala do oceánů má reálné důsledky. Nejenže celková teplota letos v dubnu dosáhla nového rekordu, ale v některých oblastech byl rozdíl oproti dlouhotrvajícímu stavu opravdu obrovský, píše stanice BBC.
V březnu byla například teplota na povrchu moře u východního pobřeží Severní Ameriky o 13,8 stupně Celsia vyšší než průměr z let 1981-2011. „Zatím není jednoznačně prokázáno, proč k tak rychlé a obrovské změně dochází,“ prohlásila Von Schuckmannová, která je členkou výzkumné skupiny Mercator Ocean International.
Jak by vypadala Země, kdyby roztály všechny ledovce:
Za posledních 15 let lidé podle oceánografky teplo v klimatickém systému zdvojnásobili. „Nechci říkat, že je to klimatická změna, nebo přirozená nestálost klimatu či směs obojího, to zatím nevíme. Co ale vidíme, je tato změna,“ dodala.
Překvapivý důvod
Jedním z faktorů, který by mohl ovlivňovat úroveň tepla, které se do oceánů dostává, je paradoxně snižování emisí z lodní dopravy.
Mezinárodní námořní organizace v roce 2020 zavedla nařízení o snížení obsahu síry v palivu, které lodě využívají. Nová regulace měla rychlý efekt a množství aerosolových částic, které do té doby lodě vypouštěly do ovzduší, se snížilo.
To ovšem vedlo k zajímavému efektu. I přes to, že aerosol znečišťoval vzduch, zároveň účinně pomáhal odrážet teplo zpátky do vesmíru. S jeho úbytkem se na Zemi a do oceánů začalo podle odborníků dostávat více tepla.
Průměrná povrchová teplota světových moří se zvýšila přibližně o 0,9 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou. Za posledních 40 let se přitom zvýšila o 0,6 stupně.
Jsou to menší čísla než nárůst teploty vzduchu nad pevninou, která se od předindustriální doby zvýšila o více než 1,5 stupně Celsia. Je to proto, že k ohřátí vody je zapotřebí mnohem více energie než k ohřátí pevniny. Oceány navíc absorbují teplo hluboko pod svou hladinou.
I takto zdánlivě malé průměrné zvýšení má v reálném světě velké důsledky. Jedním z nejvýznamnějších je fakt, že častější a intenzivnější vlny veder v mořích vedou k masovému úhynu mořských živočichů. Obzvláště citlivé jsou pak korálové útesy, kterým ke smrti stačí zvýšení pouze o 1 stupeň Celsia.
Zvýšené teplo v horní části oceánské hladiny také znamená, že hurikány a cyklony mohou nabrat více energie. V důsledku toho jsou intenzivnější a trvají déle. Teplejší voda navíc kvůli tepelné expanzi zabere více místa a snadněji jejím vlivem tají ledovce Grónska a Antarktidy. Tím se hladina zvyšuje ještě víc a zároveň s ní roste i riziko pobřežních záplav.
Dalším dopadem teplejších moří je snížení schopnosti vody absorbovat oxid uhličitý. V současnosti oceány pohlcují přibližně čtvrtinu emisí skleníkových plynů. Pokud by ale v budoucnu pohlcovaly méně CO2, více by se ho tím pádem hromadilo v atmosféře. To by následně vedlo k dalšímu oteplování ovzduší i vod.
Oteplením oceánu to jen začíná. Vědci se bojí i El Niña
Odborníky také znepokojuje meteorologický jev známý jako El Niño - Jižní oscilace. V posledních třech letech se tento přirozeně se vyskytující jev nacházel v chladnější fázi zvané La Niña, čímž pomáhal udržet globální teploty pod kontrolou.
El Niño:
Vědci se nyní ovšem domnívají, že se formuje silné El Niño, které bude mít pro svět zásadní důsledky. „Model australského úřadu už déle předpovídá silné El Niño. Že se jedná o silnější jev, ukazují všechny klimatické modely,“ řekl Hugh McDowell z australského meteorologického úřadu.
El Niño zvýší riziko extrémního počasí
U břehů Peru a Ekvádoru se již pobřežní El Niño vytvořilo. Odborníci se domnívají, že ho bude brzy následovat plně zformovaný jev. „Pokud se k tomu ještě přidá nové El Niño, pravděpodobně dojde k dalšímu globálnímu oteplení o 0,2 až 0,25 stupně Celsia,“ uvedl Josef Ludescher z Postupimského institutu pro výzkum klimatu.
Rok 2024 bude proto podle něj nejteplejší v historii. „Možná se přiblížíme 1,5 stupně Celsia. Možná ho dokonce dočasně překročíme,“ dodal Ludescher.
Vědci se v důsledku El Niña obávají několika problémů. Bojí se, že jev pravděpodobně naruší vzorce počasí po celém světě, oslabí monzuny a zároveň zvýší riziko lesních požárů v Austrálii.
Další obavy mají z toho, že společně s tím, jak se do oceánu dostává více tepla, voda zároveň pomalu ztrácí schopnost přebytečnou energii uchovávat. Existují i obavy, že teplo obsažené v oceánech v nich nezůstane.
Stanice BBC kontaktovala několik odborníků, aby situaci okomentovali. Většina z nich se zdráhala k důsledkům El Niña vyjádřit. „Jsem nesmírně znepokojen a naprosto vystresovaný,“ řekl jeden mimo záznam.
Svět se otepluje ve skocích
Některé výzkumy ukazují, že svět se otepluje nárazově, kdy se v průběhu let mění jen málo, načež dochází k náhlým skokům nahoru jako při braní schodů po dvou. Tyto skoky podle vědců úzce souvisí s vývojem El Niña.
Podle Von Schuckmannové je v tomto scénáři i určitá naděje. Teploty by podle ní mohly po odeznění El Niña opět klesnout. „Stále máme prostor, kdy můžeme jednat, a měli bychom toho využít ke zmírnění následků,“ dodala.
17
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
