Ve své studii odborníci oživili několik „zombie virů“ ze sibiřského permafrostu, a to včetně jednoho starého téměř 50 tisíc let. To je rekordní stáří zmrzlého viru, který se vrací do stavu schopného infikovat jiné organismy.

Vědci u ruského netopýra objevili nový virus, který je podobný covidu. Podle nich může infikovat člověka, navíc je odolný vůči očkování.
Nová hrozba. Vědci našli virus podobný covidu, vakcíny na něj nefungují

Podle týmu, který na tomto výzkumu pracoval pod vedením mikrobiologa Jeana-Marieho Alempica z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum, představují tyto ožívající viry potenciálně významnou hrozbu pro veřejné zdraví. Vědci apelují na to, že je třeba provést další studie, aby bylo možné posoudit nebezpečí, které by tito původci infekcí po probuzení z ledového spánku mohli představovat.

Třináct nových virů

V budoucnu může nebezpečné mikroby uvolnit globální oteplování. „Čtvrtinu severní polokoule pokrývá trvale zmrzlá půda, označovaná jako permafrost. V důsledku oteplování klimatu se z nevratně tajícího permafrostu uvolňují organické látky zmrzlé až milion let, z nichž většina se rozkládá na oxid uhličitý a metan, což dále posiluje skleníkový efekt,“ píší vědci ve svém článku. 

Studie popsala třináct virů ze zamrzlé půdy, přičemž u devíti z nich se předpokládá stáří desítek tisíc let. Je mezi nimi třeba virus améby starý 48 500 let. Vědci podle serveru Science Alert zjistili, že každý z nalezených organismů se z hlediska svého genomu liší od všech ostatních dosud známých virů.

Zatímco rekordně starý virus byl nalezen pod jezerem, další z virů vědci objevili například v mamutí vlně či ve střevech sibiřského vlka, jejichž ostatky byly pohřbené pod permafrostem. Pomocí živých jednobuněčných kultur améb tým prokázal, že viry mají stále potenciál být infekčními patogeny.

Obava z ohrožení zdraví

V souvislosti s oteplováním světa se do životního prostředí uvolňuje také množství bakterií. Podle vědců se ale dá říct, že vzhledem k antibiotikům, která má lidstvo k dispozici, nebudou tak nebezpečné. Zatímco nový virus z permafrostu - podobně jako v případě SARS-CoV-2 - by mohl být pro zdraví lidstva mnohem větším problémem, zejména s rostoucí hustotou osídlení Arktidy.

Obyvatelé domorodé africké vesnice Yambuku, ošetřovaní zástupci CDC během prvního rozsáhlejšího výskytu eboly v roce 1976
Smrtící epidemie zahrozila lidstvu už před 45 lety. Poprvé poznalo ebolu

„Situace by byla mnohem katastrofálnější v případě rostlinných, zvířecích nebo lidských onemocnění způsobených oživením dávného neznámého viru. Je proto na místě uvažovat o možném riziku, že prastaré virové částice zůstanou infekční a dostanou se zpět do oběhu rozmrznutím starých vrstev permafrostu,“ píší vědci. 

Tým vědců chce nyní objevovat další případné viry na Sibiři. Už před časem se mu podařilo podrobně popsat také vir starý třicet tisíc let. Stejně jako u nového rekordmana se jednalo o pandoravirus, tedy o giganta dostatečně velkého na to, aby byl viditelný pomocí světelné mikroskopie.

Pandoravirus yedoma

Nově oživený virus dostal název Pandoravirus yedoma, jméno odkazuje na jeho velikost a typ věčně zmrzlé půdy, v níž byl nalezen. 

Vědci se domnívají, že v budoucnu bude možné objevit mnoho dalších zatím neznámých virů, které se uvolní při tání ledu. Nakolik jsou infekční, se ukáže až jakmile budou vystaveny světlu, teplu a ovzduší venkovního prostředí. 

Virus SARS-CoV-2, snímek z transitního elektronového mikroskopu
Studie se shodují. Vědci mají jasno, co konkrétně odstartovalo pandemii covidu

Virolog Eric Delwart z Kalifornské univerzity v San Franciscu s výzkumným týmem souhlasí v tom, že tyto obří viry jsou jen začátkem, pokud jde o zkoumání toho, co se skrývá pod permafrostem.

Delwart se na současné studii nepodílel, s oživováním starobylých rostlinných virů má ale bohaté zkušenosti. „Pokud autoři skutečně izolují živé viry z dávného permafrostu, je pravděpodobné, že ještě menší a jednodušší savčí viry také přežily zmrzlé celé věky,“ řekl Delwart časopisu New Scientist.