Vědci našli úkryty pro astronauty na Marsu. Útočištěm má být devět jeskyní

Jedna věc je se na Rudou planetu dostat, druhou je, kde by na Marsu mohli astronauti bydlet. Odborníci přišli na to, že by jako obydlí mohly skvěle sloužit podzemní jeskyně podobné těm, jaké existují i na Zemi. A rovnou identifikovali devět míst, která by se k tomuto účelu perfektně hodila.

Vhodné jeskyně na Marsu našli vědci v oblasti Deuteronilus Mensae. Devět kandidátů pro ubytování astronautů prezentovali na setkání Geological Society of America Connects 2022 v Denveru. Deník New York Times píše, že všechny vytipované jeskyně sahají alespoň do určité hloubky pod zem a jsou blízko míst vhodných pro přistání lehkého vozítka.

Ochrana před radiací

Podzemní jeskyně mohou být bezpečnými příbytky, které případné obyvatele ochrání před drsnými podmínkami na Marsu. „Vše na povrchu je vystaveno prudké radiaci, možnému bombardování meteority nebo mikrometeority, a opravdu velkým teplotním výkyvům mezi dnem a nocí," řekla geoložka z Arizonské univerzity Nicole Bardabeliasová.

Pro hledání těch nevhodnějších jeskyň nahlédla vědkyně a její kolegové do sborníku snímků Mars Global Cave Candidate Catalog, ve kterém se nachází tisícovky podobných útvarů. Seznam pak vědci zúžili pomocí dvou kritérií.

Lidské smetí zasypává už i Mars. Důkaz pořídilo vozítko Perseverance

Jednak chtěli, aby se jeskyně nacházela ve vzdálenosti zhruba šedesát mil (převodem 96,54 kilometrů) od místa přistání vesmírné lodi. Pro přistání je vhodná relativně nízko položená lokalita, která poskytuje kosmickým sondám více času na zpomalení při průletu řídkou atmosférou Marsu.

A za druhé požadovali snímky s vysokým rozlišením. Čest fotografovat „nemovitosti“ na Marsu má zatím pouze kamera High Resolution Imaging Science Experiment na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter neboli HiRISE. Doposud však přinesla snímky méně než pěti procent planety.

Z tisícovky na devět 

Kritéria splnilo 139 jeskyň. Ty vědkyně a její kolegové prozkoumali. Zaměřili se pouze na takové, které se zdály být v určité hloubce pod zemí, čímž získali výsledných devět hlavních kandidátů pro případné budoucí obydlení. Největší z nich má otvor o velikosti fotbalového hřiště. 

První rostlina vypěstovaná na Marsu? Vědci již vybrali tu nejvhodnější

Problémem ale je, že žádné z vozítek, které se na Rudé planetě nyní nachází, není dostatečně blízko, aby mohlo některou z těchto jeskyní více prozkoumat. Tento úkol tak připadá kosmickým sondám na oběžné dráze planety a kameře z HiRISE.

Mimochodem, do hledání marsovského obydlí pro astronauty se může zapojit prakticky každý. Lidé totiž mohou hlasovat pro svou oblíbenou jeskyni, na kterou se kamera zaměří příště.

Portál As doplňuje, že by jeskyně na Marsu mohl v budoucnu prozkoumávat robot Nebula-Spot, kterého sestavila NASA v projektu BRAILLE. Robot podobající se svou konstrukcí čtyřnohému zvířeti zatím zkoumá geologickou a biologickou rozmanitost v lávových trubkových jeskyních na Zemi. Připravuje se tak na příští mise v jeskyních na Marsu.

Kosmickému vědci z Astrogeologického vědeckého centra U.S. Geological Survey Glenu Cushingovi přijde hledání útočiště v jeskyních při hledání nových světů příznačné. „Vrací nás to až k úsvitu lidstva,“ poznamenal.

Nehostinná planeta

Rudá planeta je svými podmínkami nepřátelské místo, teploty mohou klesat až k mínus 143 stupňům Celsia, atmosféra je neuvěřitelně tenká a nemá žádnou ozónovou vrstvu, takže zde extrémně působí sluneční záření. Existuje také reálné riziko zasažení planety masivním meteoritem.

Dosavadní výzkumy potvrdily, že ač se v současnosti na povrchu Marsu nemůže kvůli nízkému tlaku vyskytovat tekutá voda, je téměř jisté, že na povrchu Rudé planety kdysi byla, a to rovnou ve formě oceánů. Otázkou nyní spíše je, jak dlouho se tam nacházela a kam se poděla.

Vědci také přišli na to, že na Marsu kdysi mohl existovat mikrobiální život, který však přispěl k velké změně klimatu, jež z místa udělala nehostinnou krajinu.