Kliknutím zvětšíteŽhnoucí plyn a prach je to jediné, co zbylo z hvězdy, která explodovala v supernovu a jejíž světlo poprvé dosáhlo Země před 340 lety. „Cassiopeia A představuje naši nejlepší příležitost, jak se podívat na pole trosek supernovy po explozi a provést jakousi hvězdnou pitvu, abychom pochopili, jaký typ hvězdy zde předtím byl a jak vybuchla,“ řekl vedoucí výzkumník programu Webb Danny Milisavljevič z Purdue univerzity v Indianě.
Milisavljevič a jeho kolegové mají díky dalekohledu Jamese Webba nové, dosud nejdetailnější snímky Cassiopeji A, zkráceně Cas A. Někteří astronomové považují nový záběr za zatím nejlepší Webbův snímek, informuje web Mashable.
Webbův teleskop je ve své podstatě velká infračervená observatoř, kterou provozuje NASA společně s evropskou a kanadskou vesmírnou agenturou. Astronomové ho obrátili směrem ke Cas A v naději, že pomocí jeho nástrojů zachytí něco, co ostatní dalekohledy dosud nedokázaly. Přání se jim splnilo.
Lidské oko ovšem infračervené světlo nevidí. Webbovu teleskopu to sice umožňuje sledovat jinak neviditelné aspekty vesmíru, vědci však musí data převádět na vlnové délky viditelného spektra. Podle odborníků je to něco podobného, jako kdyby muzikant zahrál stejnou melodii, jen o oktávu níž.
Snímky, které už zachytil Webbův teleskop:
Výsledný obraz, který už lidé zrakem rozeznají, si je možné představit jako prach a plyn povstávající z popela umírající hvězdy. „V porovnání s předchozími infračervenými snímky vidíme neuvěřitelné detaily, ke kterým jsme dosud neměli přístup,“ uvedl ve zprávě NASA astronom Tea Temim z Princetonské univerzity.
Co která barva znamená
Cas A se nachází 11 tisíc světelných let daleko od Země v souhvězdí Kasiopeji a její pozůstatky se rozpínají do vzdálenosti asi 10 světelných let.
Na novém snímku se ukazuje ve formě struktury podobné bublině se závoji ohnivě rudého a oranžového materiálu, které jsou způsobené horkým prachem. Tento prach byl vyvržený z hvězdy před jejím výbuchem a na záběru se sráží plynem a prachem v okolí, vysvětlila stanice CNN.
Uvnitř bubliny se nachází prstenec horkých růžových vláken a uzlů, které tvoří materiály pocházející z mrtvé hvězdy. Podle vědců září díky směsi těžkých prvků jako je kyslík, argon a neon.
Vědce fascinuje takzvané Zelené monstrum
Výzkumný tým také zaujala jasně zelená smyčka podél pravé strany bubliny. „Dali jsme tomu přezdívku Zelené monstrum na počest Fenway parku v Bostonu. Když se podíváte pozorněji, všimnete si, že je posetá něčím, co vypadá jako minibubliny,“ řekl Milisavljevič.
Vědci zatím těmto útvarům plně nerozumí. „Tvar smyčky a její složitost jsou nečekané a náročné na pochopení,“ dodal odborník.
Nejnovější a nejdetailnější snímek Cassiopeji A, pozůstatku výbuchu supernovy od vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Vědci se stále snaží objasnit všechny zdroje vylučovaných emisí, které stojí za barvami na snímku.
Podle astrofyziků jsou supernovy jako Cas A továrnami na prvky. Jejich zkoumání může vědcům pomoci porozumět kosmickému prachu, který je základním stavebním kamenem hvězd a planet. „Pochopením procesu exploze hvězd čteme náš vlastní životní příběh,“ doplnil Milisavljevič.
Studium pozůstatků supernov by jim také mohlo pomoci k vysvětlení toho, jak se z explodovaných hvězd uvolňují prvky důležité pro život. Při jejich zániku vzniká například uhlík, který je pro život na Zemi klíčový.
Navíc se v mezihvězdném prostoru po výbuchu šíří kovy, které jsou stejně jako uhlík součástí pozemských organismů. Patří mezi ně například vápník nebo železo. „Po zbytek své kariéry se budu snažit pochopit, co se skrývá v tomto souboru dat,“ prohlásil Milisavljevič.
17
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
