Svými pracemi, vyvedenými v rozmanitém materiálu a různými technikami, se tam v expozici Hrady, draci, bubáci aneb Lexikon představují žáci výtvarného oboru ze třídy Vlasty Jiravové.
Už před vchodem zaujme maketa hradu krytého šindelem, k němuž vede ´valounková kamenná´ cesta. Tento materiál je ale důmyslně zastoupený jiným.
„Na začátku byla jedna bedna, která zůstala po vybalení klavíru, a pak spousta tvořivých nápadů dětí i postupů," usmívala se učitelka. Pomlčela však, že ona je se svou motivací tím hlavním hybným prvkem.
V celé výstavě je pak dobře patrný prvek, jež jednotlivé oddíly propojuje. Je jím kámen. Děti se zamýšlely nad tím, jak se objevil na světě, a ztvárňovaly pocity, jež z něj mají. Zobrazovaly, kam dopadl a v jaké podobě (třeba i drahokam), jak byl využitý… Vytvořily dokonce literární příběhy a těmi práce doplnily. Písmo přitom nesplňuje jen informační roli, sehrává leckdy i tu dekorativní. Dohromady vznikla spousta propracovaných studií a ty se potom spojily v jeden velký a silný lexikon. Už i nápaditá výzdoba desek je na pohled kamenná. „Téma jsme potom ale zpracovali i akvarelem či temperami, dávali jsme kamenům různý výraz a modelovali jsme jejich podobu třeba z kašírované hmoty, takže vznikly až reliéfy," sdělil Adam Ott. „A když tohle nadzvednete," ukazovala Nia a odklopila v ploše vyobrazené balvany, „uvidíte, co se skrývá pod nimi. Očím se pak rázem objevil skrytý svět.
Více ve čtvrtečním vydání Rokycanského deníku.
