Podle plánu je čekaly příběhy plné tajemství, stejně jako kouzla a fantazie pohádek, ovšem také napětí skryté nejen v knihách, ale i hrách, a dokonce dvou tajuplných výpravách.
Ta první zavedla kluky a děvčátka do sklepa knihovny. Projít chodby osvětlené jen plaménky svíček, chtělo podle Nikolky Tomášové a Kristýnky Cajthamlové notný kus odvahy. Zvláště když se každou chvíli ozvalo šramocení a vrzavě kvílivé zvuky. „Já tam nejdu,“ protestoval Jan Aubrecht, kterého dospělák Jiří Théra vybízel k zahnutí za roh. Kdyby tak malí věděli , co na ně s Evou Chržovou a Janou Aubrechtovou připravil! Jen kus vedle se nad zemí vznášela vysoká postava. „Jdem,“ mínil Lukáš Dvořáček a hledal cestu k tabuli, na níž se měli podepsat. To však nejdřív museli projít kolem zahaleného těla, ležícího na stole! Ale zvládli to, stejně jako dalších sedmnáct kamarádů z družiny v Čechově ulici. Tam totiž také probíhala Noc s Andersenem. Plnili svůj program, ale na chvíli přišli v doprovodu Broni Sloupové a Petry Plaché na návštěvu do knihovny.
V jejím druhé patře se zatím činili zhruba stejně staří vrstevníci z ´cestovní´ kanceláře Ně-Ha a z tanečního souboru Sluníčko. Zrovna vyráběli masky. „Motivovali jsme se Andersenovou pohádkou Zimní královna. Tam Gerda kvůli Kájovi procházela ročními obdobími,“ uvedla Jana Frühaufová, jedna z organizátorek. „Děti tu časovou pouť zvládnou prostředníctvím barevného ladění masek a charakteristických přízdob,“ dodala Tereza Černá. Než však masky vytvrdly, stačili cestovatelé společně s tanečníky a dětmi z družiny najít s rozžatými lampiony ve večerních Rokycanech místa, kde strašívalo. Knihovnice Vratislava Menclová je zavedla na čtyři místa a vyprávěla. Ještě předtím nám ale její kolegyně Jarmila Kyselá ukázala haldu pestrých punčoch. Děti měly za úkol donést ty nejhezčí, co najdou. Pomocí nich a knihy Pipi Punčochatá si totiž připomněly také Astrid Lind– grenovou, která má letos výročí. „Do třetice vzpomeneme Josefa Ladu,“ uvedla Frühaufová. Na neobvyklé nocležníky tak čekala spousta vypravování, zajímavé četby a soutěží. Dokonce i jídlo s jednou z nich spojili. Nejlepšímu z moučníkům napečených maminkami a babičkami na posilněnou se totiž uděloval řád Zlaté vařečky. „Na plánované chatování po internetu s někým z účastníků ve více než pětistovce dalších míst, organizujících Noc s Andersenem, kvůli množství připravených aktivit moc času nezbývá,“ usmívaly se knihovnice, „ale nikdo to ani nepostrádá,“ dodaly spokojeně.
