A tak dole chvílemi měly sólo pláštěnky a chvílemi kraťasy. Nikdo ale neodcházel, protože sedm hudebních sestav na pódiu rozdávalo pohodu. Návštěvníkům, ale hlavně Zvíkoveckým kytičkám, pro něž festival před devatenácti lety vznikl a také po nich dostal pojmenování.
Soutěžilo se spíše symbolicky, hlavně šlo o vytvoření pohody a přispění dobré věci. „Je to zavazující vůči kapelám,“ konstatoval Libor ze skupiny Pokus, „ale na druhou stranu přinášející nám, muzikantům, chuť do hraní.“ Jeho parta se nakonec stala vítězem. Radovala se z krásného patrového dortu, vytvořeného kuchařkou domova Zvíkovecká kytička Helenou Belšánovou, a keramického zvíkoveckého slavíka – výrobku děvčat. Odměny za vystoupení se totiž všichni zřekli ve prospěch Kytiček.
„Vítězný počet hlasů ale nic neznamená, protože všichni účinkující si tu našli své sympatizanty,“ shodl se moderátor František Vaško s publikem. Potlesk totiž rovným dílem patřil i Trilobitům, Růži v trní, Bodláku, Sedmi nedostatečným či Stanislavu Haláčkovi. Nejvíce ale Zvíkoveckým kytičkám, které tentokrát podaly skvělý výkon a strhly ke zpěvu i posluchače. „Já říkala, že nakonec zvítězí naše holky. Tentokrát se jim to obzvlášť povedlo a hosté, z nichž už se dávno stali naši přátelé, je při tom podpořili,“ pečetila úsměvem spokojený výraz děvčat ředitelka domova a hlavní organizátorka celého dění Jana Česká. Cestu na festival našli posluchači nejen z Rokycanska, ale i Prahy, Plzně, Kladna a dalších míst. „Dozvěděla jsem se o akci od ředitelky kladenské mateřinky, která navázala s domovem kontakt,“ doložila fakt o stále se rozšiřujícím okruhu příznivců Kytičky například Vendula Kolaříková.
Spolu s domovem převzala záštitu nad akcí obec Zvíkovec a její starosta Petr Uher, do organizace se ale také rázně zapojili hasiči. „Žijeme tu pohromadě, takže je to i naše záležitost,“ nechali se slyšet chlapi. Podrobněji přinese o akci výpověď celostránková příloha, jíž chystáme.
