Do redakce přišel podnět od jednoho z dlouholetých ochránců, jehož jméno redakce zná, ale nechce být jmenován. „Chodí za mnou lidé, co že to dáváme do lesů za budky. To ale není naše práce. Už se objevily na Radnickém potoce i v polesí Žďár. Tam si dokonce někdo dal práci a vynesl ji až na jeden z oltářů." Podle všeho se však objevují i za hranicemi okresu, v Brdech.

Budky jsou opravdu nepřehlédnutelné. Červenooranžové plastové trubky s vyříznutým otvorem, stříškou ze dřeva, polystyrénu, vylepšené dvěma cédéčky. To vše upevněné na dřevěné lati ukotvené do stromu deseticentimetrovými hřeby.

Budky jsou často nevhodně umístěné na okraji lesa nebo na osamocených stromech. Když už se v nich nějaký opeřenec usídlí, při přiblížení k hnízdu se tak zvyšuje riziko ulovení dravcem. Budky nejsou ani ve správné výšce nad zemí.

„Nyní se už na některých z nich objevuje ´izolace´ v podobě kusu koberce. Nicméně plastová roura má ty nejhorší termoregulační vlastnosti a jsou v ní obrovské rozdíly teplot. V noci v ní je zima a když naopak zasvítí slunce, její obyvatelé se v ní mohou klidně ´uvařit´."

Dokončení ve čtvrtečním vydání Rokycanského deníku.