Jak dlouho vykonáváte práci strážníka?

Letos tomu je už 30 let. K plzeňské městské policii jsem nastoupila při jejím založení 1. dubna 1992. Tehdy jsem spolu s 38 strážníky začala chodit na tři měsíce do školy. Vybrali nás z velkého počtu uchazečů a vzali tehdy asi každého třetího. Samozřejmě po úspěšném absolvování fyzických testů a psychotestů. Pak jsme museli složit zkoušku na Ministerstvu vnitra ČR. Začátky byly celkem těžké, byli jsme v Plzni noví, do té doby byla jen Policie ČR (PČR) a lidé si na Městskou policii museli teprve zvykat.

Co vás k tomuto povolání přivedlo?

K práci strážníka mě přivedly tři věci: první, že jsem již delší dobu o ozbrojených složkách přemýšlela, líbily se mi uniformy, zbraně a hlavně se mi líbila představa různorodé práce s lidmi. Za druhé představa, že mě tato práce bude bavit a naplňovat, že je smysluplná a prospěšná. A za třetí, že jsem si vzpomněla na svého dědečka, který sloužil v dávné době u policie v Praze, a že by byl určitě moc rád. Byl by na mne pyšný, že jdu v jeho stopách, protože on měl celý život tuto, i když náročnou práci, velmi rád. Když jsem k němu přijížděla na prázdniny do Prahy, tak mi vždy dlouhé hodiny o své práci (případech) vyprávěl a mě to velmi zajímalo.

Jak jste se za dobu své práce kariérně posunula?

Nastupovala jsem samozřejmě po škole jako řadový strážník. Pak jsem se posunula na velitele směny, kde jsem velela pěti strážníkům. Asi po roce jsem byla jmenována zástupcem velitele služebny Lochotín. V roce 1994 jsem byla vybrána ve výběrovém řízení na velitele této služebny a od března 1996 vykonávám funkci velitele služebny ve Skvrňanech, která se zde tehdy nově vybudovala. Dnes máme služebnu novou, moderní, která strážníkům splňuje všechen komfort jak k odpočinku, tak k jejich práci.

Chrtovi, který se v rodokmenu jmenuje Avalanche Daraska, říká jeho majitelka Ľubica Toušová Orel. V květnu se stal ve finském Kalajoki mistrem světa v běhu psů.
Chrt Orel z Plzně se stal mistrem světa v běhu psů

Zvyšovala jste si během let své vzdělání?

Ano. V roce 1992 jsme nastupovali jen jako vyučení, protože podmínka maturity nebyla. Já jsem však poté začala studovat dálkově čtyřletou střední školu, která má dnes název Bezpečnostně právní akademie. Po maturitě jsem se dostala na právnickou fakultu s ukončeným titulem bakalář. S odstupem času jsem pak vystudovala další vysokou školu s titulem MBA. To vše se muselo skloubit s prací a dvěma dětmi.

Můžete čtenářům přiblížit, jaká je vaše denní náplň práce?

Vedení celé služebny – tzn. kontroly strážníků ve výkonu služby, například jejich administrativy, v terénu, zadávání úkolů pro bezpečnost občanů v celém obvodu, komunikace se správními orgány, komunikace se starosty, spolupráce s PČR a spoustu dalších úkonů, které vedou k tomu, aby chod služebny a výkon strážníků byl prospěšný pro daný obvod.

Jaký zážitek/případ vám za 30 let nejvíce utkvěl v hlavě?

Pamatuji si na případ, kdy jsem jednoho rána přišla do práce a na služebně zazvonil zvonek u vchodových dveří. Šla jsem otevřít a ve dveřích stál, nám všem známý, bezdomovec a začal křičet: „Rychle, rychle, já se bojím, kamarád je asi „umřetej“. Samozřejmě mě napadlo, zda není opravdu mrtvý. Spolu s velitelem směny jsme ihned šli za bezdomovcem, který nás vedl za nedaleký obchod. Když jsme přicházeli, zrovna se „umřetej“ kamarád, který ležel na trávníku, obracel a vedle něho ležela prázdná lahev od alkoholu. Bezdomovec byl odvezen na Protialkoholní záchytnou stanici a jeho kamarád byl moc rád, že nepřišel o „spolubydlícího“.

Ilustrační foto.
Covidová čísla opět rostou, ale zájem o očkování je minimální

Je něco, co vás dokáže po letech u Městské policie ještě překvapit? Nebo se setkáváte se stále podobnými přestupky a problémy?

Samozřejmě, že spousta přestupků je stejných. Například v dopravě, ve veřejném pořádku, porušování vyhlášek města apod. Ale přes to je každý den jiný a práce různorodá. Proto mne vždy překvapí každý den něco nového, a to mne právě na této práci baví. Dokáže mě vždy mile překvapit, když někdo přinese na služebnu nějaký nález, například peněženku s větším obnosem peněz, mobilní telefon, apod. Mám z toho radost, že jsou mezi námi poctiví lidé, a ještě větší, když předáváme tyto nálezy šťastným majitelům.

Jako strážník se musíte stále udržovat v dobré fyzické kondici. Jak náročné je udržovat si stále dobrou fyzičku?

Samozřejmě, že fyzičku si člověk v tomto zaměstnání musí udržovat stále, což se snažím po celá léta. Když jsme začínali, tak jsme byli velmi mladí a připravovali jsme se do přímého výkonu služby. Byli jsme skoro každý den v tělocvičně, běhali na oválu, trénovali nás karatisté a celkově to bylo opravdu náročné. Dříve jsem jezdila závodně na kole, běhala a aktivně navštěvovala posilovnu. Teď už vše dělám jen – jak se říká – rekreačně.

Starosta hodnotí:

„S paní velitelkou Königovou spolupracuji od roku 2014. Její pracovní nasazení je obdivuhodné. Požadavky našeho obvodu se vždy příkladně zabývá a motivuje k tomu i své strážníky. Těm navíc předává i své nabyté zkušenosti a znalosti, a to i v přímém výkonu služby. V roce 2015 jsme ji také za náš Městský obvod Plzeň 3 vyznamenali Plaketou Bohumila Kulhánka.“

David Procházka, starosta Městského obvodu Plzeň 3