Významné opravy včetně komfortnějšího zázemí pro návštěvníky čekají v letošním roce areál vodního hamru na okraji Dobříva na Rokycansku.

Unikátní zařízení je národní kulturní památkou. Spravuje ji Plzeňský kraj prostřednictvím Západočeského muzea. „Byli jsme úspěšní se žádostí o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu a počítat můžeme se zhruba deseti miliony korun, neboť rozhodnutí už je černé na bílém. Obrovskou zásluhu má každopádně ředitel Západočeského muzea František Frýda," zdůraznila vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu krajského úřadu Alena Svobodová.

Hamr je stále funkční a přesvědčují se o tom stovky nadšených poutníků. Jenže stroje a pohon jsou už v nevyhovujícím stavu a rekonstrukce má za cíl zachovat jejich funkčnost. Důležitá bude revitalizace starých rozvodů a za příklad jmenujme dnes už nevyhovující elektroinstalaci. „Jsem optimistou a doufám, že někdy v květnu by mohly být firmy známé. Ale znáte to. Někdo se může po výběrovém řízení odvolat a vše se nepříjemně protáhne," konstatoval František Frýda.

Pokud jde o zázemí pro návštěvníky, byly slabinou areálu chybějící toalety nebo absence přístřešku při špatném počasí. Objekt s pokladnou při vstupu není součástí parcely národní památky a kraj bude hradit její opravu ze svých prostředků. Budova totiž nespadá mezi uznatelné náklady dotace.

Svého druhu ojedinělý komplex má za sebou až neuvěřitelnou historii. Po napoleonských válkách se zde soustředili na výrobu cejnů neboli polotovarů určených pro cvočkáře a hřebíkáře, kterých byly v té době v kraji podbrdském stovky rodin. Za první světové války hamerníci přešli na výrobu zákopnického nářadí pro císařskou armádu. Později se zde vyrábělo zemědělské a stavební nářadí.

Po druhé světové válce byl hamr součástí národního podniku Železárny Bílá Cerekev.

Jako pomocný provoz fungoval do roku 1956, jako skladiště ještě do roku 1960. Hrozila mu pak likvidace, ale především místní patrioti hamr zachránili před zbořením.