Domácí úkoly jsou dobrovolné a pokud je dítě vypracuje, může za ně dostat maximálně jedničku. Taková je praxe už mnoho let na Základní škole Poštovní v Karlových Varech. Ředitel této školy v karlovarských Tuhnicích Karel Fiala, který trend dobrovolnosti domácích úkolů prosazuje, navíc zastává názor, že vše podstatné se mají děti naučit ve škole a doma mají jen danou látku procvičovat, tedy pokud chtějí. Téma dobrovolnosti domácích úkolů začalo být aktuální v posledních dnech, kdy Iniciativa Společně za dobrovolné domácí úkoly přišla s návrhem zrušit povinné známkované domácí práce pro žáky základních škol. Podle iniciátorů je prý totiž zbytečně přetěžují a demotivují.

"Naše školství je postavené na historickém modelu a zodpovědnost přenáší na rodiče. Jsou samozřejmě rozdíly mezi 1. a 2. stupněm, kdy je domácí příprava pro malé děti důležitá. Je ale zvláštní, že zatímco rodiče s plněním domácích úkolů na prvním stupni problém nemají, na druhém jim to vadí. Rodiče na prvním stupni si uvědomují, že je potřeba látku trénovat a že tím dítě pracuje samo na sobě, ale přechodem na druhý stupeň se tento pocit vytrácí," konstatuje ředitel školy Fiala.

Nová podoba keramické školy.
Karlovarská keramická škola změní výrazně podobu

Ne všechny děti z prvního stupně ovšem domácí úkoly neplní. Drtivá většina, a to podle něho kolem 90 procent, je ovšem dělá. "V tom zbytku nemusí jít o žáky s horším prospěchem. Může to být opravdu jedničkář, který zkrátka nepotřebuje domácí úkoly vypracovávat," komentuje situaci ředitel tuhnické školy.

Zdůrazňuje, že plnění domácích úkolů je něco navíc a pokud ho žák odevzdá správně, dostane známku jedna. "Nic jiného u nás nedostane, na tom je postaven princip dobrovolnosti. Když vezmu v potaz, že u nás ve třídě máme průměrně 25 žáků, tak takových 5 z nich domácí úkoly na druhém stupni dělá, což je dvacet procent. Paradoxem je, že to jsou většinou ti, co to ani nepotřebují. Čtyřkař si prostě řekne, že mu je to jedno, jaké známky má, je mu jedno nějaká domácí příprava, a domácí úkoly tak pochopitelně nedělá. Odevzdá je ten, kdo chce," poznamenává Fiala. "Děti učíme samostatnosti. To ony by si proto měly samy umět rozhodnout, co je pro ně důležité a co ne. Navíc, vše podstatné se mají žáci naučit ve škole," připomíná.

Netopýr. Ilustrační foto.
Ušatí, hvízdaví i vodní. Netopýři si zamilovali valečský zámek

Dnešní moderní doba navíc nabízí jiné možnosti domácího vzdělávání, než tomu bylo ještě před dvaceti lety. Covidový lockdown podle Fialy totiž uspíšil on - line vzdělávání, které dnes nabízí širokou škálu elektronického procvičování s různými modely testů. V řadě z nich se dítě po absolvování daného testu rovnou dozví, jak v něm obstálo.

Ředitelka Pedagogicko - psychologické poradny v Karlových Varech Jolana Mižikarová je spíše zastáncem domácích úkolů. Jak ale zdůrazňuje, jejich množství musí být přiměřené. "V tom je vtip, že by jich nemělo být mnoho. Se školní látkou je to stejné jako s jízdou na kole, když ji nebudeme trénovat, tak to zapomeneme. Navíc, co se týče domácí přípravy, je potřeba pohlížet na každé dítě individuálně, záleží dítě od dítěte. Řada z nich má totiž specifické potřeby spojené s výukou, protože mohou mít objektivní pedagogicko - psychologické potíže," říká ředitelka poradny.

Lávku čeká oprava.
Lávka na cyklostezce z Rybář do Staré Role podstoupí rekonstrukci

Podle ní se diskuse nad problematikou dobrovolnosti domácích úkolů strhla proto, že mohou být děti přetěžovány. "Není neobvyklé, že žáci sedí tři až čtyři hodiny nad domácími úkoly, což není rozhodně dobře. Dítě by mělo docházet také na zájmové kroužky, a pak mu mnoho volného času nezbývá. Zachování volného času i kroužky jsou přitom velmi důležité," konstatuje Mižikarová.

Podle ní je také zásadní rozdíl mezi prvním a druhým stupněm, a to v přehledu domácích úkolů. Zatímco standardně totiž menší školáky má na starosti jen jeden učitel, u těch starších se jich střídá celá řada. "Dost často se pak stává, že tím, jak se učitelé mezi sebou nedohodnou, dostanou žáci druhého stupně hned několik úkolů najednou. Kdyby se přitom domluvili na nějaké pravidelnosti, že třeba v pondělí budou úkoly z češtiny, v úterý například z matematiky, dětem by to hodně usnadnilo život. Dnešní doba je hektická, uspěchaná, mnoho učitelů se stále snaží dohnat učivo po covidu, je potřeba v tomto systému dodržet pravidelnost a řád, ale bez zbytečného zatěžování školáků. Je samozřejmě důležitá i role rodiče, který by se měl zajímat o to, co dítě ve škole probírá," dodává ředitelka Pedagogicko - psychologické poradny v Karlových Varech.

Loučná pod Klínovcem. Ilustrační foto
Podkrušnohoří hrozí vedra a sucho, odborníci se radili, jak je zdolávat

Mnoho rodičů by povinné domácí úkoly zrušilo, řada z nich je ale hájí. "Pokud jsou v rozumné míře a dítě může za ně dostat maximálně jedničku a není trestáno za jeho špatné vypracování, myslím, že jsou na místě. Jinak ty starší nikdo příliš nepřiměje k tomu, aby si danou látku procvičili. Ne všichni mají kroužky, které dokáží zaplnit jejich volný čas, ne všichni jsou sami od sebe cílevědomí a pracují na sobě. A pak jsme svědky, jak se tvoří novodobé partičky puberťáků, které neví co dělat, potloukají se po ulicích, doslova zevlují v nákupních centrech, paří jen na mobilech a za zády rodičů kouří vapo. Neříkám, že jsme nebyli jiní, také jsme v jejich věku zkoušeli poprvé kouřit, ale školu jsme měli daleko přísnější. Benevolence musí mít zkrátka určité meze," uzavírá otec třináctileté dcery, Karlovarák Martin Stejskal.

A co konkrétně iniciátoři výzvy v petici, kterou chystají zaslat ministrovi školství Vladimíru Balašovi, napsali? "V souladu s požadavky na současné školní vzdělávání uvedenými v základních školských dokumentech jsme přesvědčeni, že dnešní škola má být bezpečným a podnětným místem, ve kterém má každý prostor a podmínky pro svůj svobodný individuální růst a může rozvíjet svůj pozitivní vztah k učení a celoživotnímu sebevzdělávání. Mezi hlavní charakteristiky kvalitní školy patří respektující a individuální přístup, vytváření pozitivního bezpečného prostředí pro učení a podpora vnitřní motivace. V této výzvě se zaměřujeme na jeden konkrétní aspekt narušující cestu za kvalitními školami v našem systému vzdělávání, a tím je zadávání povinných domácích úkolů a jejich vymáhání. Jak vyplývá z diskusí ve veřejném prostoru a na různých internetových fórech, přístup různých učitelů, ředitelů škol, úředníků ministerstva školství a tělovýchovy i inspektorů České školní inspekce k zadávání a vymáhání povinných domácích úkolů je nejasný a nejednoznačný."